Odchází
a tluče do plotů.
Snad ve větru
notu nechá; pro útěchu.
Odchází
a tluče do plotů.
Snad ve větru
notu nechá; pro útěchu.
Léto v plném proudu a shakespearovské slavnosti kolem.
Na motiv Romea a Julie
Kde jsi?
Od svítání tě hledám.
Toužím,
každý krok Tvůj s tebou jít.
Oheň jsi můj
a já jsem růže tvá.
Co bez žáru plamenů
na křížích smutku umírá.
Jak nešťastná jsem,
když sama ulehám.
A závidím Noci,
že celou noc se s tebou objímá.
Lásko moje
chci holubičkou být.
Jenž křídly svými
Tvá křídla podpírá.
—
Dýku
ve svém srdci mám.
Bok po boku
zde s tebou usínám.
Jen naposled
dotknu se tvého čela.
A dvě chladná
bez citů těla.
Smrtí svou
svou lásku oslaví.
Panenka Maria
pase beránky.
Královny koruna
z krve červánky.
Panenka Maria,
ach můj Bože.
Navždycky nosila
od světa hoře.
Panenka Maria,
můj zlatý holoubku.
Chytne ňa za ruku
až skočím na hloubku.
Plachý vítr
loňské listí žene, načechrává.
Do prachu píšu mu
ať schovává se ještě.
Že čelenku Podzimu plést bude
až koncem léta znovu přijdou deště.
V záhybech mrakůse Labe zrcadlí.O Cestě zpívá.
Uzlíky bílých plachetnic.
Haj, hou. Svítí jak tucty svic.
Duše mrtvých námořníků
dává Měsíc po pětníku.
Haj, hou. Zítra za polovic.
Mnoho studní
jsi slzami zaplnila.
Řeky po okraj
byly plné Tvých vlasů.
Kde jsi,
kde jsi byla?
Že již nezajdeš
k nám na terasu.
Budu Tě velebit v každé době.
V koruně ořechu vítr šeptá,
ptáci v oblaku křičí.
Nelze říct víc?
Jen Amen,
snad
.
Na pelest usednul
motýl smrtihlávek.
Ještě dvakrát mávnul křídly
tak, jak to má být.
Zůstalo jen ticho.
Pouštěmi mě čtyřicet let vodíš,
abys mi pramen u cesty ukázal.
Jen o kamení stále zakopávám.