Baví mě hrát si se slovy. Tak to prostě trochu zkouším…
#2790

Štětcem plným vody
na kámen kreslím
symbol pro Dech.
Slunce mi ho pod rukou bere.

#2789

... a když trháte
  čistý list papíru
           myslíte přitom
    na
                            něco?

#2788

Kdy
a odkud
přijde Miláček můj?

#2787

Ty ruce jsou pak podle toho,
jak člověk chápe svět.
Jsou li mořem
či kolíbkou

#2786

Na koženém sedadle
zůstal ležet
lístek.
Bylo na něm napsáno -
Polská Ostrava.

#2785

Totiž,
chtěl jsem říct
vlny, ty vlny.
Však neřekl jsem nic,
neboť tříšť z nich,

#2784

Když plakala,
sypal se jí diamantový prach z očí.

Zeptala se -
koho to jsem

#2783

Uvědomil jsem si,
že ten malý kamínek v mé botě
je tu mnohem déle
než

#2782

Setkávali jsme se,
jako by zítra měl být ten poslední den.
Nakonec byl.
A nedalo

#2781

Vítr, jak kdyby náhle ztich.
Však on nemlčí.
Jen houpe se chvilku na větvích.

Konec blogu. Zpět na začátek?