cítím krev
vůni dávných želez
rozkročena
jsi šelma v klíně
krvesnubná
jsi výhonek času
já
cítím krev
vůni dávných želez
rozkročena
jsi šelma v klíně
krvesnubná
jsi výhonek času
já
rozkročen
mezi kohouty střech
pod nohou
kroutí se
zkrotlý vítr
kdo otočí se
až bude po všem
vlny až zaplaví
to místo kde
jsem na
Tak dlouhá noc.
Co hvězd je na střeše.
Kde Milý jsi,
které jsi k potěše?
ohlédnu se
kdosi známý mne volá
všechno je
jinak
M. se probouzí
s úsměvem na rtech.
Je krásný den,
vzpomene na výlet do Brd.
potok zurčí
oblaka běží za kopec
to se děje
bez mého přičinění
I. W.
Když spí
má zavřené oči.
Dlouhý stín kostelní věže
se pomalu plazí
po fasádě domu na náměstí.
Za chvíli se
než půjdeš spát
zapiš třemi slovy
jaký byl dnešní den