Na Kameny Zmizelých
nikdy nestoupnu
čáru života
přecházím po cizím zápěstí
v tramvaji se mlčí
Na Kameny Zmizelých
nikdy nestoupnu
čáru života
přecházím po cizím zápěstí
v tramvaji se mlčí
Led přes řeku,
včera se nedalo přejít.
Na druhé straně
ty skály až k obloze.
Vidím naprosto zřetelně
trny oné růže.
Nic nezakrývá,
neboť ví,
že trny jsou její přirozeností.
Během nocí
duše mého otce přechází do mého těla.
Moje duše zas přechází do těl
Když se džbány kráčely,
kráčely pro vodu,
i tehdy jejich sukně
i tehdy byly modré
Občas se mi zdá
o dlouhonohých vílách.
Stejně ale vstanu.
*
Hledím do slunce.
Je zen
Za vysokou zdí,
viděl jsem jeleny.
Ty se stříbrnýma očima.
Popásali se všichni,
v trávě,
Jen položíš
mi hlavu na rámě
pod bělostnými břízami.
Kde teď najít
další slova lásky?
jsem popsán
jsem popsán
jsem popsán
tebou
Představ si,
že stojíš na zápraží.
Představ si,
že je večer.
Představ si,
že tvou