Takovejch slov,
ale pověděnýho
není nic.
Takovejch slov,
ale pověděnýho
není nic.
po probdělé noci
snažím se upamatovat
na úryvek posledního snu
zahlédnu ploutev lipana
je lipan
Miláčkovi
stýská se mi
po stýskání
zavoní kardamon
proplete se pod rameny
zase zmizí
káva na stolku
v bílém šálku
z
V ptačím hejnu
všichni po dvou.
Já však sám!
Chtěl bych s nimi
ve větru
Ve spěchu
jsem u nádraží. stojí tu Rychlá. dva saniťáci a nosítka. život je. komu
postupně jsem procházel Městem
od severu k jihu
hledal básně ztracené
dřevěnou zvonkohru
okapovou rouru
Na ostrovech Svatého Ignáce,
dvakrát do roka,
hned po sklizni,
sejde se
celá vesnice
a
Pod vzkvetlým javorem
su já
a ty dolej.
*
Protírám si
oči.
Zapomněl jsem plakat.
*
Ze
…muž naproti přijímá telefonní hovor
promne si oči
pokládá telefon
mlčí
je zmatený
těká pohledem