V zrcadle plachém
jsi byla na chvíli obtisknuta.
Sklo se zachvělo.

@

Na rohu dívka
zbytečně

Všechno začalo tím snem,
kterým jsme procházeli
a kde vrzaly židle jako kafemlýnky.

Houbičkou proti

Máš na břiše husí kůži,
dáváš mi sáhnout.
Trochu se ostýchám.

Tvá kůže voní
po tobě.
Jsem ztracen? Vážně se ptám.

Dlouhovláska mě pleskla urousaným cípem sukně.
Zeptal jsem se jí, jestli si ji nechce odložit,

V naší posteli leží muž s klaunským nosem.
Nevypadá opile.
Boty úhledně srovnané.
Modrá košile

Bránu Torii
sežral červotoč.
Co teď?

@

Dvakrát tlesknu
a racci se na chvíli nadzvednou.
Svatý

Samotná Máb
mne k sobě pozvala. Váhám?
Snad jen chvilku.

@

Dva skřivánci
o sebe křísli

Slýchávám, že si vyprávějí.
Nikoho však nevidím.

Zní to,
jako údery dřev o sebe.
Snad

Dnes bylo obzvlášť ticho.
Ani bruhíci nehvízdali.

Pro všechny případy
jsem dvakrát otočil dešťovou holí