#3965
z chlebových kůrek jsme z chlebových kůrek jsme postavili myší dům plný myší; myší dům
z chlebových kůrek jsme z chlebových kůrek jsme postavili myší dům plný myší; myší dům
odkrývám tvá jávlhká a jako hlína teplánařasené závojepradávné vrásy tmy páska jsi přes očinekonečná výčitkadotyk konečků prstů
tíha šourá se krajem cestyzastaví sezvedne hlavupodívá do slunceutře čelošpičkou boty odkopne vajglodplivne sijako by zítřekkonečně skončil
el armónica kotouče trávytam a zpětrozmetá vítr a teskné tóny harmoniky?ty jsou tady taky
ztratit semůže být dobrénebo špatné ztrácím se v mlzemoje stopy mě zrazují dopisy na rozloučenoubílá clona přes cestupříběh který se vyprávěl u ohně
nevzpomínám si ničehoani toho na co bych měl zapomenoutjen stříbrné kužely kolem mne a klaunský nos na mém obličejicosi mi připomínajínějakou hrůznou událost asi jakou však to nemohu se za žádnou cenu rozvzpomenout
my nedokonalíshrbení a s polamanými údydotýkáme se ohambímijeden druhéhooškliví tak že jiní odvrací zrakjako psíci krademe z pod stolu kousky lásky
Geranistraat šli jsme tou ulicímožná to byla ta vedlejšíměsto je velikétady ses ztratilaten den si pamatujirád bych zapomněl na to místo kde kvetly muškáty
bublinář kouzlí na plážizářící koule plují prostoremduhové jepice sedající do korun borovicje slyšet výskání dětí rozhovor rodičůbarevné záblesky jsou všude kolem
záložka v knizeplná květůkdosi ji tam zapomněllouku plnou modrých zvonků