Štítek Zamilovánky

Dlouhovláska koulela po zemi pomeranči. Když přestala, řekla, chyběl jsi.

Dlouhovláska řekla –zastav se.Obloha byla purpurová,stromy v královské modři.Že jsme mohli jít kousek cesty spolu?Ano.

Jednou v květnu Dlouhovláska řekla –Jsme staří, neměli bychom dělat to a to.Bylo mi to líto.

bříšky prstůnech se dotknout –půjdu

spi spizakryju tě pavučinoumuším křídlem tě přikryjuspi princezno marionetkozeleným sametem omotanána špagátku od ručekudělám ti uzlík

řekla jsi perleť oblaka ryby jelen obzor kosti ruce smích ta slova se sama skládala jako chodník po kterém jsme šli

V tom snu… do samého koncerozechvíváš sejako otevřená krajina*palcem nohykreslíš do písku rybkuodplouvá*usmyslíš sia stačí pohyb víček

ta dlouhá šálakolem krkupřes ústapřes temeno hlavyčervená jako vlčí mákykdyž fouknevypadá to že uletíšvítr chycený v makovém polipočátek léta

rozpouštíš se v té zářiunikáškdyž dám ruku před obličejještě jsimezi roztaženými prstyv rámu bez hranyzlato ve zlatých vlasechmísto sjednocení

Seléné spím a mé snyzaplnila jsi jenenadělám s tím nicjsi ve mně po okraj