Štítek Modlitby

při smetání listísmetám listí při krouhání zelí krouhám zelí

Velký Pátek řekla jsi – dívejna kopci tři šípkové keřeplné byly krůpějí krvepod keři liškatrhala mladou vránubyla třetí hodina odpoledne Bílá Sobota překládáš slaměnkyjednu přes druhoupo paměti pleteš věnceod vápna v zahraděbílé jabloně Vzkříšení z kapsy ti padají chudobkykyselých jablek…

neotáčet se přílišnehledat stínynezůstat zahleděndo vlastních stop

galanthus nivalis pomalu se odkrývalivšichni ti ukrytíti dosud bez jménamaličcí * pod oknem tišeozývá se Amore miotichounce hraje kytara * květ talovínučmeláka já

otecpřicházímlčící a velkýobličej s rybíma očimaodvrací tvář konečně odpustit takhle se láme hůl takhle se cibule krájí tak se na řezu blýská nerozetnutelný kruh

potřeboval bych nějaké bílé slovo,abych – až ráno otevřu okna –jako holubici ho vypustil ven. potřeboval bych, až ráno jej,věnujte mi, prosím, na čas vstávání, nějaké…

jsi červená bójejsi záchranná vestajsi maják na vysoké a černé skáletvoje světlo nic nepohltí

zdá se jako když spístrašáci na poli zdá se jako když spíkameny na cestě a opravdu všechnovšechno spí

ta dlouhá uliceotočená přímo k východuslunce mi svítí do tvářezářím

někdy je touha většínež může být skutečnostpak to bolí naše cesta do Assisi skončila dřívnež mohla začít