#3868
Druhá neděle Adventní podaly si rucez opačných stran kruhusvětlo a světlo
Druhá neděle Adventní podaly si rucez opačných stran kruhusvětlo a světlo
vůně lipového květunáhle si vzpomnělavzpomínka na minulé létojako by ani nebyla
čehosi Dušežádá
Bouřka Země pije, pije!Žíznivými ústy.Déšť. Déšť!
Kocour se zvedla vešel do světla.
„Tolik knih napsaných o válcea přece,“ povzdechla si Smrt,„ji chtějí znovu prožít.“ I začala si prozpěvovata znělo to jako rachot zbraní.Jako řev zabíjených lidí.
ten bílý čtverec světla na stěněje vidět jen v létěproto v něm sedávámabych se obtisknul i do zbytku roku
pohyby gesta slovaprostupujíjako by opravdubyli jsme jedním tělemzáře mezi prstyzlátnebarvy se klidní
směju sesatori
Když tě navštívímnepamatuji sekdy po mé tvářizlaté jako maskatekly slzy štěstíNepamatuji sekdy po mé tvářitekly slzyjestli je někdo utíral