pravidla vody
nikdy se nevynoříme současně
ten první vždycky vidí
jak se druhý topí
pravidla vody
nikdy se nevynoříme současně
ten první vždycky vidí
jak se druhý topí
jeden větší a druhý menší
dva otisky nohou v písku
doznívající polibek jízdenka na vlak do Fjordviku
odráží se v oknech
dvě řádky měsíčků
ulice je plná slunce
na procházce lesem
sbírám větve
jejichž srdce pukla žalem
my nedokonalí
shrbení a s polamanými údy
dotýkáme se ohambími
jeden druhého
oškliví tak že jiní odvrací zrak
jako psíci krademe
z pod stolu kousky lásky
krtčí hromádky
bílá bílá hnědá bílá
v noci sněžilo
Geranistraat
šli jsme tou ulicí
možná to byla ta vedlejší
město je veliké
tady ses ztratila
ten den si pamatuji
rád bych zapomněl na to místo kde kvetly muškáty
Dlouhovláska mi řekla, že je stará.
Rád bych ji řekl, že to tak není.
Naše protahovací cvičení jsou však delší a delší.
děti jsou chytré
jen to nedávají znát
čím jsou starší
tím však víc hloupnou
nakonec se stanou dospělými
a přestanou rozeznávat dobro od zla
Declinatio
Umývaly jsme si záda.
Ta něha se nedá popsat.
Když jsi se otočila,
nebylo poznat zda ještě pláčeš.
Přivezli pizzu;
hřály jsme se do rána.