vitrína
boty boty
levá
levá pravá
boty
jen nohy chybí
už osmdesát
nebo tisíc let
popel lehký jako sníh
#4321
je konec dne
nebo jeho začátek
a je to vlastně jedno
ať tak nebo tak
pánové v oblecich
dámy ve večerních toaletách
s vějíři a péřovými boa
městská Krásná společnost
smějí se konverzují
laškují a trnou hrůzou
co se za stane
když sestoupí po schodech
do sklepa jednoho z nich
a poslední otočí vypínačem
černým od mouru
#4320
cvrčci
poslouchat cvrčky
vidět cvrčky
lovit cvrčky
žrát cvrčky
srát cvrčky
cvrčci v hovnech
koloběh cvrčků
#4319
Alice
ano
a pak vyskočí
z rozestlané postele
nebo vyletí otevřeným oknem
to je jedno
potom zahřmí
nebesa se protrhnou
oslnivě bílou září
a nakonec
nakonec už ji
nikdy
neuvidíš
#4318
Drátokřídlí
těrchuška sivá
ramenáč menší
skákalka lipová
potočník kamenáč
lipísek pištula
modruška travní
zámečník stlouk
kobercovka srdčitá
mrskáček skalní
lupík zlatavý
oujezdník slámový
mezník blátucha
temenáč líbezný
#4317
17. listopad
listí padá do listí
na lavičce
zapomenuté klíče
18. listopad
bedňáci bourají stejdž
pár vlajek v oknech
přijíždí Kofi-Kofi
#4316
plná skříň ješterek
plazů ve formaldehydu
nevylíhlých kuřat
světlo z ulice
dopadá na lebku
Homo Sapiens
já a ona
hledíme si z očí do očí
s blízkostí jednovaječných dvojčat
#4315
pokus
studuješ
znovu a znovu
čistý akt neporušitelnosti
a skleněná karafa na
hraně kovového stolu
padá
svým okrajem
v jediném místě
protne se
se šedivým nezúčastněným
kamenem
střepy střípky
křemenný sloup prachu hvězd
vše kamení
v soukolí hodin
obrovského vesmíru
a rubínové víno uvnitř
tvoje nejlepší víno
nic z toho
neodolá
soustředěnému tlaku
času
#4314
Oči vyvrácené
v sloup
hledíš na kovový kříž.
Když tě slovem pitvám
Ježíši Kriste,
Ježíši Kriste...
mlč — vždyť mě už zabíjíš.
Pěnu u úst
a já nepřestávám
skalpelem slov
vést tě
ke své maličké bílé víře.
Tak říkám ti přece -
Talita kum!
#4313
Lodě na horizontu
barevné korále
na modré niti.
Dech se zadrhne v očekávání
hrudník pne radostí.
Rozeběhneš se daleko do moře.
Připomínáš dítě
vracející se do matčiny náruče.