#3866
Brouzdám se listímOjíněným mrazemTo je vše
Brouzdám se listímOjíněným mrazemTo je vše
První neděle Adventní první svíčkahoří ve věncimaranatha
hraju celou noccitár potom šamisenvyháním myši večeřímzářící okna misvítí na patku chleba italská láskahorní tlak stošedesátkufr před domem
.. ať jdu tam a nebo tamna každém konci hřbitov… * sotva se dá pojísttoulavý pes žebrá a žebrá * sám v sobě jsemach, uviděl tolik smutku
konečněvychází z průjezduútlá postava lepím rozbitou miskukocour mezitímchytá běláska koleje vedoutam a tamprvní křižovatka dne pozdní podzimz bláta skokrovnou do louže
to je celá onaumře sia nic neřekne všichni ti lidéa bude to brzobudou někomu chybět mlhamizí v nímoji blízcí nízký tlakpádám a kdosimě chytá pořád se smějí,čtyři dámy – kámoškyteď zase mouše
Nénie rok úmrtízakryl lístek břízytak mladá*i umělé chryzantémyopadají*hrob vedle hrobujako by vstali z mrtvýchplamínky svíček*bok po bokuvojáci obou stranleží jako přátelé*a další jménokukačka kukalasotva třikrát*hrobkanebo hrobv prach se obrátím*na rozptylové loučcedvě vedle sebesedmikrásky*znovu začínám modlitbumyšlenky letíletí*vzpomínám na tátunecítím smutek ani…
dřevěný altánv podzimním odpolednihráči domina návrat z procházkydva páry rukoujeden hřeje druhý večerní zvonytuhle a támhlejsem doma bez obejmutí nepřežijuty to víš
…a že mám mlčetpřesto si zpívámmožná právě proto…
mámin pokojříjnové slunce svítína nepotřebné papuče