Myslím, že co dát jsem mohl, dal jsem.
A vrcholky mých přání jsou dnes vysoké jako pláně Hané.
Však snad ta pole jsou žírná dost
srdci i břichu pro radost.
Pes přítel člověka
Poprvé jsem přišel o postel.
O srdce Tvoje po sté.
Možná to bylo naopak,
ale na tom už tráva roste.
Dávno už žiješ s jiným –
psem ne-kom-pli-ko-va-ným.
Petrklíč
Chtěl bych křičet
čmárat slova
do kterých se
Láska schová.
Křehká jako petrklíč.
Rozkvetla. Je pryč.
Splávky
Mosilana, Tkalcovská
Pod splavy
na vlnách z vlny.
Káčata se jako člunky plaví.
Na cukr, na kafe,
na cukr.
Stavy se staví
ze Svitavy.
Za svítání.
Zlý člověk
Jsem zlý člověk, řekl mi. Nekrmím ptáky a kopu do dětských hraček. Chtěl asi, abych viděl, že jsem lepší. Já však nemám rád duhu.Příliš mi připomíná Boha.
Topoly
Včera byl a dnes už není.
Čeká topol na spálení.
Ležíme si vedle sebe.
Na záda nás země zebe.
Má přijít další sněžení.
Hvězda
Máma a chlapec
v hnoji leží.
Vítr hvězdy
nocí sněží.
Chlapec jde
a hvězdu má.
Vítr nocí vane
hvězdy zavívá.
Lk 2,4-6
Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,
aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.
Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.
Obrázek jsem si tentokrát vypůjčil.
Ostrava III
bydlím na hlavní štráse
zdá se
jsem vzácný host
proto ta kost
leží na terase
teplý vítr mě zpět vítá
i kousek rzi rzivě lítá
pod víčko
slzím maličko
z té péče beče
jako jehňátko, Ostravo.
K jihu
Vlaštovky odlétly
ty a já taky
sedíme na mezi
čekáme vlaky
na cestu k jihu.
Jihnu.
Ráno
Skoro jakoby dýchlo jaro
ze škvír a zpod hraniček sušeného dřeva.
A to tys moje milá,
za svítání
vytáhla z pece
čerstvý bochník chleba.