Celý den
jsem si myslel na ni.
I u Přijímání.
Na její bílé nohy.
K malování.
#0782
Vcházíš na uzavřené území.
Však říkám ti to nejspíš brzy,
velevážený Timotee.
Poznáš to zřejmě
až tvoje slzy
dopadnou
na kvítky z kamene.
Velevážený,
věděl jsem,
že musíš projít
tou dlouhou roklí z kamene.
#0781
O dubu
Nový Zákon ukládá
milovat především.
Proto do hořké půdy
kořen rozkládám
a listy svými miluji tě.
Vrhám na tvé tváře stín.
Co síly mám,
miluji tě.
Však listy svými,
tvůj stín nespatřím.
#0780
Tukerare
(zápisky z cest)
Šail machom,
ill kebeleš,
cha noalim,
te kopera,
tukaner ill.
Sibili koa
tereke nake
kililop tanere,
samare aj,
aš oremaj.
Chebure jake
daradom dom,
tulekarere lam.
Samara ruke
heremare maj.
#0779
Stříbrné linky
amsterdamských kanálů
do moří míří.
#0778
Březovými košťaty
vymetl jsem plevy.
Těžkým sochorem
odhrnul hlínu.
Ze štěrku oblázky vybíral,
foukal z nich kosti a špínu.
//Cinkání zvonečků; hora se třese//
Ve dlani bleskl se
písek zlatý.
Já jsem ten pozvaný.
Abych směl být.
Svatý.
#0777
V ranní depresi
Umíráček klinká
jemně.
Má to jednu vadu,
ne mně.
#0776
Dnes jen maloučko
hnala mě Zima domů.
A ptáčci zpívali mi k tomu.
K tomu předjarnímu běhu.
#0775
Vedli se za ruku
ve hluku
města?
Skácelova kašna – Brno, Nám. Svobody
#0774
(Jen) trochu námořnická
Vlny prostřené
do široka.
K cíli mi zbývá jen
jedna sloka.
Z moře ční útesů
dva ostré hroty.
Má fregata troskotá
do nicoty.