Předchozí | Následující
#778

Březovými košťaty
vymetl jsem plevy.
Těžkým sochorem
odhrnul hlínu.
Ze štěrku oblázky vybíral,
foukal z nich kosti a špínu.

//Cinkání zvonečků; hora se třese//

Ve dlani bleskl se
písek zlatý.
Já jsem ten pozvaný.
Abych směl být.
Svatý.