#3880

Ó, milá má,
o čem se jí zdá?
Kdepak ona je?
Neodpovídá.
Šedivo je
v krajince s poníkem a psem.
Volám ji
neodpovídá.
Zda-li ona ještě spí?

#3879

v odpoledním slunci
počítáme zlomky
zdá se to být k ničemu
dvě poloviny a jedna polovina jsou tři voloviny

#3878

když ses otočila
chtěl jsem tě pohladit
už jsi pryč
už je to pryč
tak jako konec léta
jako chtění
chtění někoho pohladit

#3877

heč mám jeden tisíc básní
až vypnou elektrický proud
heč zasyčí to
objeví se obláček kouře heč
na orloji se apoštolé posunou

komu je co do obláčku kouře
komu je co do ošeptaných slov
komu co komu co je do starých písmen

#3876

vejrá pes na dveře
čeká na zloděje
aj, nudí se, nudí
kulky si voblízne
aj, čeká zloděje
a ten nepřichází

#3875

Triplet

Smích lidí,
lapených stánkaři.
Kdo se směje naposled?
*
houf oveček
v rozpálené troubě
pobekává
*
vánoční stromek
a kouř vonných tyčinek
Ježíšek je budhista

#3874

ze stěny na stěnu
skáče světlo svíček
můj stín se mi
choulí u nohou

#3873

na novém sněhu
dlouhá řádka stop
a bobků

*

zmrzlý sníh
praská pod nohama
cesta se vine údolím

*

sestupuji dolů
a sníh se mění v bláto

#3872

řekla mi Ivánku

tak mateřsky se dívala
když jsem se vysvlékal
když jsem si lehal
pohladila mě po vlasech
pohladil jsem ji po vlasech
když si lehala
když jsem ji vysvlékal
bylo to skoro jako bych šel se svou matkou