aimaa/kissaa
otisk prstu –
vzduch se ještě chvěje
jak si zapamatovává
papilární čáry na ústech
aimaa/kissaa
otisk prstu –
vzduch se ještě chvěje
jak si zapamatovává
papilární čáry na ústech
teď tomu rozumím
tomu říkání
které sis nechávala pro sebe
teď tomu rozumím
tomu před tím
i po tom
možná že to slovo znáš
možná jsi ho jen vyslovila
tvoje tajemství
tvůj dech
nakrčíš čelo nos
obraz plamene v očích
vzdálenost k nim a od nich
od malíčku k palci noci
přivřeš oči tak,
že všechno,
i letošní léto,
je jedna úzká dlouhá čára
dlouhý sled vzpomínek
Na cestě Tam
krystalky jinovatkyna stéblech trávy zářily
jako její
její oči stůl
podíváš se zespodu
nalepené kousky žvýkaček
prsty od rajské omáčky
kresby voskovkami
odlepená cedulka výrobce
s rokem výroby
přibližně stejně starý jako ty
slova průhledná
zářící jako křišťál
jsou ta
jimiž se obelhávám
jen černý vyleštěný kámen
a vybledlé sny
naráží do sebe
jako do vlnolamu
vítr je žene k sobě
odletující úlomky se podobají vranám
umírající velryby
hladina zálivu pokrytá plasty
ostrý vítr ve tváři
slunce vychází