#3927

bublinář kouzlí na pláži
zářící koule plují prostorem
duhové jepice sedající do korun borovic
je slyšet výskání dětí rozhovor rodičů
barevné záblesky jsou všude kolem

#3926

opírám se o tebe
ty mě udržíš
jsi silný já vím
plný lásky

#3925

vprostřed ledna
jak blesk z čistého nebe
dva ptačí trilky

#3924

dívá se na mě
jako bychom se znali
ústa oči
na zastávce tramvaje
kazatel káže o bohu
to ona je ta o které se mi zdává

#3923

záložka v knize
plná květů
kdosi ji tam zapomněl
louku plnou modrých zvonků

#3922

v tom tichu uvnitř
je slyšet nejistotu
tlumený křik racků
kteří se sotva nadzdvihnou
aby uhnuli hozenému kameni
nemajícího touhu
kamkoliv dopadnout
v prostoru vytvořit
otvor s jasně ohraničeným okrajem

#3921


vychýlím ručičku přístroje 

kruhy na hladině

     kruh
           kruhy
                 nové nalézání výchozího bodu

       den 
   noc
         jemný pohyb křídel       motýla 

            rovnováha ptáka
                  větvička trnky 
         kmitá

            nepřestává
              
          

#3920

ty neviditelné věci se sbíhají
úběžník pod stromem v kdysi
to červencové ráno
když jsme se oba probudili

#3919

Často hledám kde je
nemohu ji nálezt
Potom přijdeš
svlékneš se a chceš se milovat
Okamžik hledání pravdy lusknutím prstů zmizí
Nastane čas otočení se na bok
Prohlášení že všechno je jinak
Jako loď potápějící se v doku
Jako dech který se nestačil vydechnout

#3918

teď ho jen správně klepnout
aby netrpělo
chytit ho za nohy
pohladit po zádech
a pak… ránu hned za hlavu
škubne sebou a bude to –
mrcha svědomí; jenom vzdychalo