Na nehtecha na kotnících zůstávaly námbílé lístky pámelníku. Dešť smýval stopy,když byli jsmena cestě odnikuda nevraceli se nikam. Přijímali jsme Podobojí –rozemletých klásků žita v dlanícha sami sebe. Konec nekončía začátek nezačal. U řeky nesedí rybář,který nás převeze na druhý…
Po provazech deštěse nedá dojít na konec. Jen kapky menší nebo větší;nebeský plivanec.
Setkání s cizincem Právě přišel – TEN MUŽ.Svlékl kabát,pověsil jej,zul si boty,umyl si ruce,obul si boty,oblékl kabáta odešel. Vrací se.Asi, aby zabouchnul dveře.Opravdu.
Vypráví se,že ten, kdo si ze zralého žita sváže panáka,tomu bude ve všem sloužit až do příštích žní. Udělal jsem to a nic se nestalo.Prý se to žito muselo celou dobu zalévat jenom vínem. ֍ U nás v ulici býval…
Když budou stromy růst pořád do nebe,stane se jednou, že se dotknou mých pat? Myslel jsem totiž,že fazole je druh trávy. A ona je spíš modrá.Tak jako žebřík na První oblohu.
Lidi se mění.Když přijde soumrak,mění se v ptáky. Ale jen ti zlí se mění v havrany.Ti hodní mají hrdliččí kroužek na krku.
Makové pole Především, chtěl bych ti říct,nic nového se nestane. Tramvaje budou dál projíždět městem.Dělníci dál chodit na šestou do továrny.A vlčí máky dál pokvetou. Jen v mém kabátě, v místě levé náprsní kapsy,bude nová malá dírka. Krev z ní…
Nemaje vlastního těla,půjčoval jsem si cizí.Ta jsem pak pokládal na poličky z mahagonu. Pod každým tělem, zdobným písmem,jméno na kartónu krémové barvya drobný, z bronzu odlitý, zvoneček.
Když mi po tvářích stékaly slzy,tehdy jsem prohlédl.Neboť tehdy tipo těle začaly vyrůstat růže. Od konečků vlasůpo prsty na nohou,vstávaly na tobě bílé záhony růží. Prsty však,ty podobaly se spíše kostem.Zářivým jak ebur,krásným tak, že nemohly být mými. Tvé slzy…
Muž v červenobíle pruhovaném trikotuvyšvihnul se na napjaté lanoa jal se chodit po rukou. Už od samého počátku tvrdil,že je akrobat, eskamotér a kouzelník.Nikdo mu nevěřil,než třetí rukou začal z úst tahat živá kuřata. Pak říkali, to je opravdu kouzelník,…