Štítek Vzdušné zámky

Obraz s krajinkou Zastavili jsme sevprostřed obrazu.Vytrvale sněží.Pár kroků od chalupy.Umrzneme. Vrány z keře vlevonedoletí na věž vpravo.Voda z pod ledu nevyteče.Bach nikdy nic nedopíše. A ovoce v zátiší s křepelkamizačíná pomalu hnít.

Jelen Otevřel jsem ti hrdloa v hrdle tomaž na krajiduše byla bílástříbřitou září svítila. Tehdy za teboujelen se objevila též celý do stříbra zářil. A tu duši chtěla moji práci mařil.Abych dal ti ji zpětduši tvou i mou. Tu utrhnul…

je denslunko se poflakuje po oblozešaty červenýšaty žlutýa teď má šaty zelenýpořád by někam chodilojednou se mi vecpe do očípodruhé se koukne do nosupak do ložnice zprůsvitní ti šaty klíčovou dírkouuž zase někam běží a já se ještě ani nedokouk

Vidíš ten kopec na horizontu?Odsud až tam vede vozová cesta.Vidíš?Tam, napravo od lánu žita. Za ním je malá studánka. Ve stínua s ledovou vodou. Je tam.Ptáš se, jak to vím?To nevím.

… když se čas‌‌znovu rozešel, rozpadla se skála‌‌rozpadly se kameny‌‌rozpadnul se štěrk‌‌rozpadnul se písek‌‌a červený prach odvál vítr.‌‌ Ptáci, ti ptáci,‌‌na tenkých nitích…

Zloděj vrať mivrať mi vševše mi vraťi krávy, kozyjež jsi za nocíz ohrad kradi panenstvímoje i tomi vrať

Den na konci léta Byl to ten den,kdy racci jako kamenípadali z oblohya na hladině se měnili v tříšť. Ten den,kdy rybáři měliplné loďky mrtvých ryba slzy v očích. Byl to ten den, kdy z černých útesů zůstalo echo hučících…

Přál bych si,aby až mě jednou požádáš –Povídej mi o sobě,abych mohl vyprávětdlouhobez přerušovánío podstatě sebe samaabychom se mezitím došli najísta já bych vyprávělabychom se spolu sprchovalia já bych mlčel (je potřeba se rozmyslet co říct)a pak bych znovu vyprávělzapálili…

Nepůsobí-li trochu trapně,že častokrát takhle večer,vytáhnu sbírku svých básnía začnu si je recitovat. Pak říkám hmm, ano,to je skvělá báseň,bravo a žádám o přídavek. Nakonec zatleskámu šatny vyzvednu baloňáka zamířím k zadnímu vchodu. Čekám na básníkadoufám, že dneskonečně se usměje…

Nevím, kterým vlakem přijedeš.Tak na tom velkém nádražíčekám od rána. Napočítal jsem 467 mladých mužů,kteří by mohli vypadat jako ty.Pak 382 dívek, 36 psů a koček,nějaké malé děti, důchodce a metaře,5 invalidů a 12 vojáků. Bolí mě nohy a nemůžu…