Vypráví se,
že ten, kdo si ze zralého žita sváže panáka,
tomu bude ve všem sloužit až do příštích žní.
Udělal jsem to a nic se nestalo.
Prý se to žito muselo celou dobu zalévat jenom vínem.
֍
U nás v ulici býval chlapec
a ten pořád nahlížel do cizích oken.
Jednou nahlídnul i k nám.
Když jsem za ním vyběhnul,
na ulici stál jen oslík se stříbrnýma ušima.
֍
V jednom rybníce u nás
se zase pořád zrcadlil Měsíc do čtverata.
Mlynářův syn se v tom místě potopil
a už nevyplaval.
Od té doby však,
vrby na hrázi mívaly lístky červené jako krev.
֍
U Sedranýho byla žebračka
a ta měla medový oči.
Když se zasmála,
tekly jí slzy z medu.
Ale bylo to jednou do roka.
֍
Kovářovic klukovi
zas sedali večer havrani do vočí.
Klovali mu do nich,
ale do rána mu pokaždý dorostly.
Zato měl prsty ze železa.
Občas z některýho vykoval nůž,
kterej se nemusel nikdy vostřit.
Prst mu pak taky dorost.