#4144

dotýkáš se
hřbetu
stránek
liter knihy

jako bys byla slepá
nejsi tím čím jsi

blahoslavená
která uvěřila

#4142

vítr rozeznívá zvonkohru
dívám se vzhůru
střecha zakrývá pohled na hvězdy
otočím se k oknu
ony zvědavě nahlíží dovnitř

#4141

Teplý kafe a čerstvej chleba.
Kolik lidí muselo bejt vzhůru.

#4140

tulák

buďto jdu
a nebo spím

když mi dají někde najíst
poděkuju a jdu dál

#4139

znovu kontroluji svůj náklad
batoh, spacák,
jídlo,
svoje hříchy

vše je tam
kde má být

#4138

v domě mám čtyři zrcadla
v tom prvním jsem takový jaký jsem
v tom druhém takový jaký bych chtěl být
v tom třetím takový jakého mě znají

to čtvrté stojí v chodbě
a kdykoliv kolem projdeš
zlobíš se na něj
protože nejsem takový jakého bys mě chtěla mít

#4137

tam u nádraží
snad jsi to byla ty

než zaostřím oči
než přejede tramvaj, která tě na chvíli skryje

hvizd odjíždějícího vlaku
vidím prázdné místo

#4136

bylo to jen pro tebe
to krátké představení
když vysvlékala jsem se
aby ses po očku díval

#4135

Neustále mizející
a zase se objevující

jako můj plyšový slon
v horečkách

jako myšlenka
fialový kos na starém plotu