v domě mám čtyři zrcadla
v tom prvním jsem takový jaký jsem
v tom druhém takový jaký bych chtěl být
v tom třetím takový jakého mě znají
to čtvrté stojí v chodbě
a kdykoliv kolem projdeš
zlobíš se na něj
protože nejsem takový jakého bys mě chtěla mít
#4137
tam u nádraží
snad jsi to byla ty
než zaostřím oči
než přejede tramvaj, která tě na chvíli skryje
hvizd odjíždějícího vlaku
vidím prázdné místo
#4136
bylo to jen pro tebe
to krátké představení
když vysvlékala jsem se
aby ses po očku díval
#4135
Neustále mizející
a zase se objevující
jako můj plyšový slon
v horečkách
jako myšlenka
fialový kos na starém plotu
#4134
Jen letmý dotek
a postavička v lahvi se roztančí
Do široka otevřené oči
jsi to ty
Červená sukýnka
podobná louce vlčích máků
#4133
Jednou večer mi Dlouhovláska řekla:
„Naše hvězdy obíhají
po rozdílných drahách.“
Nejspíš to byla pravda.
#4132
šustí, syčí
není se kam schovat
déšt, had v sudu pod okapem
loví ptáčky
#4131
nechám ti zde po sobě
stopu
ať jdu
nebo spím
oni ví
kde najít vodu
kým jsem
#4130
když potkáš tu černou kočku
co vidíš?
potkal jsi včerejšek
nebo zítřek?
řekneš – snad slepé zrcadlo
#4129
když zavřu oči, zmizíš
kolikrát musím mrknout,
aby ses mi
svou myšlenkou přepsala do zítřka