prophet
pak zasedneme k večeři
bude poslední
budeš mluvit
rozkládat rukama
nesnáším tě
ty v roli proroka
z úst kapající šťáva rudých hroznů
proneseš tu svou řeč
já
nebudeš muset žádat
ti to udělám
prophet
pak zasedneme k večeři
bude poslední
budeš mluvit
rozkládat rukama
nesnáším tě
ty v roli proroka
z úst kapající šťáva rudých hroznů
proneseš tu svou řeč
já
nebudeš muset žádat
ti to udělám
když se ohlédneš tím směrem
ten muž se širokými plecemi
s hlasem větším než ruce
malá očka mu svítí
rozhazuje rukama
jako by chtěl
uchopit to malé uvnitř
tu malou hrůzu
která mu
když natáhne ruce
už
už se
znovu vysmekne
povedu tě
budu tvou cestou
i kamenem na ní
tvým stínem
nedospánek
stín světla na stropě jde
zleva doprava
*
moje postel
jeho pelech
roh místnosti
*
volám hop
pes zíve a
hledá pelech
oni
na teploměru -15
zvuk přilétajících Shahedů
teplo svíčky
*
hlavně pryč –
za zády běženců
silueta města
Černý stín
na bílé zdi –
žebřík od vápna.
Kdo vlastně jsi,
ptají se.
Odpovídám, nikdo.
Slzy na tváři
slyším zvuk světla
hledám kapesník.
stín větve
a pavouček leze po ní
po svátečním ubruse
na deskách památníku
šedivý vlas –
utírám prach
Sp 1525
zaklinkání drážního zvonku
hrčení spouštěných šraněk
vžumtdtdtdtdtdtk
ale ten vítr,… panečku ten vítr
ten je
pak se to kdesi vyboulí
odchlípne se aorta či co
a bude to
ruce otečou
postava se vyhne
hlas začne zadrhávat
pak budu jen stát nebo klečet
s výkřičníkem v suchýcch ústech
a smát se těm které to teprv čeká
Novák
šouravá chůze,
zápach Lyzolu, chodítko –
pane Novák, alou spát!
*
ruka starce,
lžíce, talíř polévky –
chtěl by jíst sám
*
pípání přístrojů
pípání sýkorek –
někdo říká – položte ho