Když jsem byl v Jeruzalémě,
vcházel jsem do něj s křesťanem,
provázel mě Žid
a vycházel jsem s Arabem.
Jen hvězdy a slunce zůstávaly
po celou dobu na svých místech.
#3838
Vojenský hřbitov
35 29 30 28 16 19 26 26 22 25
21 35 29 16 19 30 35 18 32 33
28 32 35 20 19 29 21 18 33 29
27 16 35 33 18 27 32 30 21 20
18 16 33 34 32 33 29 20 17 29
23 27 32 26 28 26 19 31 34 27
28 26 27 16 33 26 21 24 35 22
16 19 22 29 17 25 22 19 31 26
32 33 20 29 18 32 23 34 31 22
23 21 26 23 27 29 17 18 35 18
27 24 21 35 18 30 19 16 24 28
19 27 20 26 24 24 29 22 18 30
20 30 18 32 21 16 32 32 27 35
26 17 33 34 26 30 19 21 33 17
33 20 21 33 25 29 29 31 18 27
#3837
ani nás to nepřekvapilo
další těhotenství
se dalo čekat
s ohledem na to
jak jsme se chovali
vzpomínám si
mohlo být tak tři ráno
jsem ten řvoucí uzlík vzal
a třepal s ním
dokud nezmlknul
později jsem četl v novinách
že jakási matka takhle zabila svoje dítě
#3836
sotva jsi dopsala slovo
já píšu svoje další
nevím které je tvoje
a které bylo moje
vrčíme na sebe jako psi
koušeme se do ocasů
pak přijde kočka
prohne se do oblouku
a báseň jako myš
proběhne pode dveřmi
#3835
Nénie
rok úmrtí
zakryl lístek břízy
tak mladá
*
i umělé chryzantémy
opadají
*
hrob vedle hrobu
jako by vstali z mrtvých
plamínky svíček
*
bok po boku
vojáci obou stran
leží jako přátelé
*
a další jméno
kukačka kukala
sotva třikrát
*
hrobka
nebo hrob
v prach se obrátím
*
na rozptylové loučce
dvě vedle sebe
sedmikrásky
*
znovu začínám modlitbu
myšlenky letí
letí
*
vzpomínám na tátu
necítím smutek ani radost
na hrobě sýkorka
#3834
dřevěný altán
v podzimním odpoledni
hráči domina
návrat z procházky
dva páry rukou
jeden hřeje druhý
večerní zvony
tuhle a támhle
jsem doma
bez obejmutí nepřežiju
ty to víš
#3833
Dotkni se TAM
pod ramenem
ucítíš to
ty hřeby
jedním pohybem ruky
by pronikly slezinou
dá se opravdu zapomenout
na příběhy,
které jsme
jako modré ptáky
vrhali proti dávným hvězdám?
#3832
možná si vzpomeneš
a já se rozplynu
dávná vzpomínka
elektrický náboj ve spoji neuronů
jsem pryč
a nic s tím nenaděláš
vůně tabáku
na chvíli chycená v záclonách
#3831
…a že mám mlčet
přesto si zpívám
možná právě proto…
#3830
mámin pokoj
říjnové slunce svítí
na nepotřebné papuče