Nad horou je mínus patnáct,
sněží.
Sem však stěží
světlo dopadne.
Svítání
Zahlédl jsem ten okamžik
kdy noc beze dna
měnila se v den.
Tehdy andělé přestali zpívat.
Ráno
Ve čtvercích oken
Ráno češe si vlasy.
Má zarudlé oči,
pláče asi.
Chtělo by pohladit.
Vzpomínky
Co mi zbylo?
Pět vzpomínek.
Které lámou se jak staré listí.
Občas se na dlaň usadí.
A potom znejistí.
Jestli vůbec kdy se staly.
Čertova rokle
Cestičky nad Čertovou roklí
proplétají se.
Prsty milenců.
Ona ve mně. A já v ní.
Milenci na věky.
Tma
Zahnat tmu jsem chtěl,
však náhle bojím se více.
Že z tichého vosku svíce
shoří. Do němoty.
Dočesná
Vítr již dočesal
a listů pramálo,
vzpomínek na léto,
na větvích zůstalo.
Málo.
Vítr
Zdálo se mi, jakoby od východu,
zas vlahý vítr vál.
Tak do sádku jsem vyšel
a v mokrém listí stál.
Příliš často myslívám na Jaro.
Svátek lampionů
Když jsem slavil sám Svátek lampionů
Udělal jsem chybu,
když přátele své jsem nechal v zapomnění.
Dnes opil bych se,
však žádný z nich tu se mnou v žalu není.
Tak z hospůdky se v noci vracím sám
a pod hvězdami černé stromy objímám.
Příteli
Příteli, nohy mě bolí,
když klopýtám za tebou ze střepů poli.
Srdce moje však trpí mnohem víc,
v lánech loňských slunečnic.