#0425

Přichází den. Tiše,
kočka v bílém kožíšku.
A paprsky slunce
zlatě ti píšou kruhy po bříšku.

Myslím, že za pár chvil
by se každý utopil.
V rybníku slunce
co ráno přelévá se, víno v kalíšku.

#0424


Dokázal bych ti popsat každý kámen té Zdi.
I jeho chlad.
I jeho vůni.
I slova co se do něj šeptala.

Neumím ti popsat, co mi zpíval,
když se moje hlava v jeho stínu schovala.

#0422


Pašije podle Jana
Jan 18,1 – 19,56

Na tom místě, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nová hrobka, kde nebyl ještě nikdo pochován. Tam tedy položili Ježíše, protože u židů byl den příprav a hrobka byla blízko.

#0420

visí

na tom dřevě

sám

pro mě

dobrovolně

#0419

Páteční

Přivstal jsem si
abych hned zrána poslouchal ptáky.
Dříve než ztichnou
v půli dne.

Vlastně se divím,
že nemlčí.
Vždyť syna Marie
zabíjí kvůli mě.

#0418


I tady zpívají ptáci.
Zde na mramorových deskách.

A já jim jen tiše tleskám,
abych ty co spí, abych nevzbudil.

#0417

Kůže se mi už neleskne,
má drahá.

Spíš zdá se, že šedá je,
má drahá Marie.

Tak vem si mě.
Ať nebývám nikdy sám.

Ať někdo blízký
mi jednou prázdné oči přikryje.

#0416

Vyhlíželi jaro,
když volavky přilétaly.

Vyhlíželi jaro,
když Měsíc stál nad horou Pang.

I začali se sami sobě smát a říkali – jaro nikdy nepřijde.
Teprve poté přišlo jaro.