Dokud …

Ty jediný.
Ty jediná.

Říkáš mi
jménem.

Dělej to.
Neustávej.

Dokud je čas.

Dva


Každý den znovu mě dojímá,
že dlaň tvoje
s tou mojí se v jednu objímá.

Ráno

Dnes již plášť barvy holubičí modři
po ránu jsi hledala.

Však čelenku, na dvě nitě silnou,
ze zlata, sis stále nechala.

Už strojíš se za neřestnici
co zbytek krásy jeřabinou halí.

A pohledáváš po truhlici
závoj, jenž chladná rána zkalí.

Vzpomínky

Vzpomínky ulétly
jak chmýří pampelišek.

Poslední chomáček
zůstal ti ve vlasech.

Přece celá záříš.

Moře

Myslel jsem,
že mě zradí zrak,
když jsem spatřil tvou chůzi.

Myslel jsem
že mě zradí sluch,
když jsem slyšel tvůj smích.

Zradilo mě srdce,
které jsem myslel,
že nemám.

Hora proměnění

I.

Již hodiny
nedokážou moje oči
zachytit
jediný pevný bod.

Mozek,
neuvyklý podnětům
z Nekonečného prostoru
tápe.

Je snad právě toto
ona hora Moria,
kde mám být
obětován?

II.

Znamení šófaru
je stále silnější.

Se zábleskem slunce
se nad Horou i ve mně rozlehne Šema Izrael.

Duše se rozpadá a
nekonečný prostor mě bez zachvění pohlcuje.

III.

Je znovu ticho.

.°oOo°.

°   °
  jsem krajem
moře
°
    °

bosou nohou

    píšu

  °

po paměti

   °

     °°

   šumí

ššššš

  ššš

         jsem ještě

   ?

 zcela rozpuštěný

          °

    °

       milovaný

Jáchym a Anna

Svatá Anno Samodruhá
   pros za mě a mýho druha

Svatá Anno Samotřetí
   ochraňuj nás a naše děti

Svatý Jáchyme za nás pros
   Bohu Otci dárky nos

                ~~~~~~

    Ty Maruško hajej taky
z čílka svýho setřep mraky.

                ~~~~~~