O básních
Odleskem slov
chtít zachytit Život
to jen marnost.
#0754
Nemohl jsem spát.
Tak jsem celou noc přemýšlel o Bohu.
Jestli taky nemůže někdy spát.
Kolem čtvrté jsem usnul.
Snad si i on, než budu zase vstávat,
na chvilku zdřímne.
#0753
- února
Stromečky leží u popelnic.
Že neměli krásy o krapet víc.
Setřásli ji už všechnu
do koberců.
#0752
Občas zapíská kos.
Fúúú, fííí.
Do ticha a do zimy a do smrti.
Fúúú, fííí, fúúú, fííí, fúúú, fííí.
Jako by kdosi střechýly zlomil.
#0751
Studánka v písku
jen chvíli nesla vrásky
loňského lístku.
#0750
Ach ano, zde je ona studna toužení.
Na krátkém okovu chlemtám vodu. Chladnou až mrazí.
Jako kůň či osel.
A slunce do písku paty boří.
Na futrech dveří
další čárka. Klene se za obzor.
#0749
Měsíc již skoro se ztrácí
jak do větví krvácí
kousky ledu.
#0748
Uprostřed sklizně
i klobouky klání se
rýžovým polím.
#0747
Co je za spravedlnost,
že Slunce stejně zlatit bude
hrob můj i žebrákův.
#0746
Voda pod splavem
ani v noci neutichá.
Ostatně, ty taky ne.