Někdo by řekl –
neznamenáš nic
A jiný zas –
znamenáš všechno
#4333
chodím do knihkupectví
krást jiná slova
jsem sloděj
#4332
Feng-pej
Kdesi zahřmí.
Párek sluk vzlétne k obloze.
V zelí strašák
ruce založené v bok.
*
když se nad les vyhoupne úplněk
jeho světlo ozáří celý kraj
když však před něj vítr přižene mrak
zastíní jej
a cestu do mého rodného města
zahalí tmou
*
čtu si
a nic neříkám
jako bych zmoudřel
#4331
nový den
světlo na východě
plameny v očích
probouzející se touha
nezalekneš se
#4330
Píseň tuláka
Není nakonec lepší
než do náruče nabírat mračna
než si v parnu sedat u potoka
nahromadit majetek
a nacpat si do sytosti břich?
#4328
Ráno za šera
večer za smrákání
Dnes jdu vším tím hemžením
a najednou si zpívám
#4327
Procházím se pustinou za městem
prodírám křovím
a hele
klubko rezavého drátu prorostlé zaječím pyskem
Mám to dnes ale štěstí!
*
Z hromádky karet
vytahuji srdcovou dámu
druhou
třetí čtvrtou
plný paklík srdcových dam
jsem mikromág srdcový bonviván
*
muž
míjíme se
dva neznámí na prázdné ulici
zšeřelý průchod
tu rozevře béžový trenčkot —
místo nahého těla
podává růži
#4326
v korýtku hrčí
přeskakuje kameny stříbřitá
vůl do ní šlápne
otisk kopyta se zalije vodou
i ve městě
padá sníh
beze slov
najít plnou láhev
byl bych svoboden
alespoň malou chvíli
