#4454

Dlouhovláska koulela
po zemi pomeranči.

Když přestala, řekla,
chyběl jsi.

#4452

kolem loužičky
vrabčák a straka –
oba zaprášené nožky
*
zlaté zvonky
náramky té dívky
vedle mě
*
v kopřivách
červený míč
ještě není čas jeřabin
*
zatáčka a
tři výmoly
už brzy tam budu

#4451

Dlouhovláska řekla –
zastav se.
Obloha byla purpurová,
stromy v královské modři.
Že jsme mohli jít kousek cesty spolu?
Ano.

#4450

do starého rámu
vkládám
nový obraz
*
stín smetáku a
pavoučí síť –
mouchy bzikly
*
mince v dlani –
skříňka na milodary
nevypadá plná
*
muž
pod paží berle –
ani nekulhá
*
vojáci
vraťte se domů –
život je už tak těžký

#4449

zvonkohra Koshi
v barvě vzduchu
zvoní a zvoní
*
vítr mete
do obličeje
šedivé lístky třešní
*
pára jde od úst
říční lázně v Pozaru
*
pořád vzhůru –
až půjdu dolů
kolena zapláčou
*
prší
pod růžovou dekou
pohádková země

#4448

domyto
okno skoro
zmizelo
*
peru
už měsíc nepršelo
*
rojení
černé mouchy mě mají
za odpad
*
jeho její pes
si hrají
náš vrčí
*
ze slunce
ke mně běží
silueta dítěte
*
škytavka –
uprostřed slo
va

#4447

Jednou v květnu Dlouhovláska řekla –
Jsme staří, neměli bychom dělat to a to.
Bylo mi to líto.