#4192

Poduška C. G. Junga

Představ si dům
a představ si zahradu kolem.
Je tam ovocný sad.
Představ si jabloň.
Je úplně vzadu.
Je to Reneta.
Představ si Renetu.
A představ si ženu.
Ženu se štíhlými prsty.
Cosi ti podává.
Je to jablko?
Váháš. Umíš ještě váhat?
Chvíli váhej a to jablko si vezmi.
Představ si vůni toho jablka.
Šťávu vytékající ze tvých úst.
Představ si hlas
a bouři si představ.
Představ si hlas v té bouři
a anděly s plamennými meči.

Představ si dům.
A letní vánek.
Představ si stůl,
je podvečer.
Odkudsi voní mouka a jablka
a žena svými štíhlými prsty
nese štrúdl na stůl.

#4191

s boží péčí mi
chystáš překvapení
tolik, tolik jsem jich minul

#4190

klášter Lomec

do kaple vedle
zabloudil vrabec
hledá cestu
+
na posledním schodu
zábradlí ve tvaru kříže –
vždycky se ho chytnu
+
kůra stromu
je
odraná na jedné straně
++
křížová cesta
končí u hřbitova
+
sklíčka vitráže
tlapkají po oltáři
+
zpěv skřivánka
slyším ho stále jasněji

#4189

Galvani

praskání proudů
vlevo i pravotočivých
napětí mezi uzeměními
kotvení nabojů indukce
dotyk zažehávající výboj
všechno na místě spalující

#4188

Delta flow

Slyším dech
Vnímám krok
Ztrácím se zanikám 3-2-
Pápěří ve větru
Pouhá pěna po hladině

#4187

zůstáváš tady
on zůstává tam
jako se trhá hedvábná šňůra
loď a břeh se vzdalují
on je tím břehem
on je tou lodí
hledáš kým jsi ty
odpověď hledáš v šáchoru

#4186

Dívám se do světla,
tam kde stojíš ty.
Světlo a stín,
kopírují tvar tvé postavy.
Bílá sukně – plátnem –
přikrývá vlhký klín.
Říkáš mi: mám žízeň.

#4185

půjčuješ mi svůj dech
já ho přijímám

jako bych byl dveřmi
prošla jsi mnou

skrze mne jsi prošla
vidíš – najednou

#4184

tam si hrají děti
je slyšet výskání
i Měsíc nahlédnul
ulice září šňůrami perel
má vzpomínka na dětství
stíny v podchodech