Enovid (sweet 60’s)

přejede prstem po lemu
    jejich šatů
a znovu

   dívá se
       nedívá

  bílé koleno
ve stínu stolu

     on se pohne
ona se nehýbá

     antická tragédie
   jedním tahem pera

umění písku

ryze zelené listí
to je zde vzácností

kroky v písku
místo šumu fontán

effendi říkají
každému cizinci

my jim:
ti, jež umí zemřít v písku

A.K.

žena pláče
bílé světlo zářivek
šoupání kbelíku na chodbě
kdosi běží
pípání přístrojů
klakson automobilu
hodiny na stěně
kdosi běží
zazvonění misek
střih
šepot
křik
první výkřik
první všechno

když pod sebe sáhnu
nahmátnu čelist
oční důlky
chomáč vlasů
lebku pokrytou drobnými ráčky
tvář otce

pravděpodobně rozvířený sediment

x

pamatuji si jeho hlas
chůzi
vůni jeho kůže
zamiloval jsem se
hned napoprvé
on je můj Chrám

jako byl můj otec

x

mlžinatá krajina
prošlapané cesty
vztáhnutí ruky
a úder do prázdna

je ješte cítit
zápach cigaretového kouře

na jiném nezáleží
tiskneš se ke mně
tisknem se
místa jak na pětníku
první bydlení okna v chodníku
sněží

nazývala to souloží
když promluvila
mezi dvěma pláči

_{/reakce na jeden básnický text/}

občas to probleskne
když použiješ některé z těch slov
dávno je nikdo neřekl

ne nejsi odsud
jsi tady cizí

anděl

představil se
prej že je můj strážnej anděl
měl síťovku
umaštěnej vaťák
a smrděl chlastem

můj anděl
chtěl pětku
že mě zachrání
dost      neodbytnej

Einzelfall