plisé
tam někde
jde tušit
tvých krajek
okrajek
plisé
tam někde
jde tušit
tvých krajek
okrajek
Kvítek
Rozvinul se,
opadal. Poslední vločka
na kočičím nose.
*
Stojím já nebo on?
Ve víru
toto je báseň jednoho tahu
je jako list stromu
jenž uchvátiv jej vítr
táhne ho
dočkav se po noci nového dne,
od střechy stavím svou báseň
snad nezvedne se vánek
a proto jsem objevoval svou Indii
znaje sám sebe
dotýkal jsem se svých neznámých míst
Stavební jeřáby,
krky, natažené přes ohradu.
Dosáhnou až sem. K barvínku pod mýma nohama.
Dál
Pod rozkvetlou třešní
dívá se na mne
lístečky trousí mi
do čaje s mlékem
lípa
list opadne
list obrazí
květ opadne
květ vyrazí
takovou silou
že to bere dech
Cípem tapety
do mého nevědomí
proniká Měsíc.
Bílá Velryba
plovoucí k Tamtěm horám,
mluvící neznámým
Dagmar
kdybych měl Adélu jsem někým jiným
kdybych měl Jiřího jsem někým jiným
kdybych měl