domyto
okno skoro
zmizelo
*
peru
už měsíc nepršelo
*
rojení
černé mouchy mě mají
za odpad
*
jeho její pes
si hrají
náš vrčí
*
ze slunce
ke mně běží
silueta dítěte
*
škytavka –
uprostřed slo
va
#4447
Jednou v květnu Dlouhovláska řekla –
Jsme staří, neměli bychom dělat to a to.
Bylo mi to líto.
#4446
bříšky prstů
nech se dotknout –
půjdu
#4445
s vděkem obouvám
pár sandálů
*
zebou mne ruce
myšlenka na kávu
*
všechno podstatné
mám na zádech
hledám rozcestník
*
od rána leje
zahlédnul jsem úsměv
#4444
V podvečer procházím čtvrtí červených luceren.
Blízkým grachtem projíždí člun.
Ve vzduchu je cítit kouř hořícího konopí.
schoulená
pod světlem lucerny
rovná sukni
#4443
od rána smetám
loňské lusky
katalpy
*
jabloňový květ
poryv větru
*
zbytek piva
na zahradním stolku
lehce sněží
*
slunce se dotklo
rámu obrazu –
konec dubna
#4442
při smetání listí
smetám listí
při krouhání zelí
krouhám zelí
#4441
Mířili jsme k Labi. Slunce hřálo a prodíralo se skrz jarní lístky.
Lužní les byl plný vody. Před námi se ukázalo slepé rameno přítoku.
Nad louží
roj mušek –
vůně česneku.
#4440
Na Bílou sobotu, když jsme si na výletě odskočili do kostela.
Po schodech běží
maličká myška –
snad blahoslavená.
#4439
v tom snu který byl mým snem
procházel jsem alejí
která bývala alejí
ve vzduchu lístky třešní
popel požáru
opuštěné kočky
třely si záda
o pahýly stromů