Sám před zrcadlem
se sebou bojuji.
Vypadá to na pat.

@

Kukačka mi
počítala léta.
Najednou

ve vlasech stříbrné hřebínky
hřebínky stříbrné máš
trčící hřebínky na všechny strany
hřebínky ježovek
hřebínky

Zlomil jsem květinu
nad ránem způsobil konec světa.
Nevšimli jste si padajících hvězd
a bortící

Slunce jako z opálu,
svítí na hodné
i nehodné.

I kukačka v listí schovaná,
dnes

V okamžiku zrození,
kdo by nám pláč vyčítal?
Na křik, jen úsměv, krátká je odpověď.

Když brala jsi do ruky čajník

Pohlédla jsi na mne
tím pohledem obzvlášť milým.
Znamenal

Češeš si vlasy
jako by to bylo obilí.
A zlaté snopy prostě leží opodál.

široká řeka omývá
nožky ledňáčkovy

nehýbej se
teď
po ramenou sklouznul ti
plášť
nebo báseň

Barevné světlo chrámu
         dopadá tam,
   kde nikdo
          není.

Přítmí
      pohlcuje současnost.

Je dobře,
  že za