#1992

Jelen

Otevřel jsem ti hrdlo
a v hrdle tom
až na kraji
duše byla bílá
stříbřitou září svítila.

Tehdy za tebou
jelen se objevil
a též celý do stříbra zářil.

A tu duši chtěl
a moji práci mařil.
Abych dal ti ji zpět
duši tvou i mou.

Tu utrhnul jsem
prut z šípkového keře
i švihnul jsem ho třikrát.

Poděl se o radost...