Ach, bože, kolik osudů musím ještě unést,
abych byl tím spravedlivým
Abys mi dal napít,
tak jako ti dala napít ta samařská žena u studny
Je poledne a já mám od rána žízeň…
… kolik osudů musím ještě unést
#3996
teddy (bear)
být prostě
za jediným účelem
nedvojznačně
na bázi peří chlupů výplní a knoflíků
bez uskoků
bez postranních řečí
s utrženým okem
jen k obejmutí
#3995
chodím kolem
obcházím to
až když to praskne
když se to sesune
na jednu či na druhou stranu
sloup hromada obvodová zeď
podepřu to
nebo uskočím
podle okolností
a podle stavu konta
#3994
co si počít,
když kámen
ani srdce neletí
nekonečně dlouho
pomazat si obličej lápisem
pokrýt si tělo plátkovým zlatem
ukrýt se do jeskyně
ale co když se
potkáme právě tam
co když právě tam
znovu všechno začne
#3993
hrdina s ostrým mečem Ucerusem
nelze jít dál
pěšina se ztrácí
křoví houstne a vzduch těžkne
hluboké tůně kolem
se stále více podobají jejím očím
#3992
proto se dívám zvenčí
abych neviděl vnitřek
je to tak bezpečnější
ten jiný svět
zátiší s chobotnicemi a tmou
přeložený list papíru
rub uschovaný v rubu
duši kamene
ale kdo ví
#3991
Stačí předem trochu zavzpomínat.
Vybavit si jednoho po druhém.
A pak, v den, kdy kameník doplní letopočet,
na všechny, kterým jsem nemohl přijít na jméno, udělat dlouhý, dlouhý nos.
#3990
Náš svět
Zatímco v jiné realitě...
...zatímco v jiné realitě...
...zatímco v jiné realitě...
...zatímco v jiné realitě...
...zatímco v jiné realitě...
...zatímco v jiné realitě...
...zatímco v jiné realitě...
...zatímco v jiné realitě...
...zatímco v jiné realitě...
...zatímco v jiné realitě.
#3989
jsem bodem v krajině
povívá mnou vítr
jsem vlnou, nebráním se
polehlým trsem trav
splývám ke hladině
#3988
chtěl jsem napsat
nějakou pěknou
báseň,
ale copak můžu,
když mi zrovna
spadla do
těsta
?