Zahrada

Slíbila jsi mi,
že budeme zahradu sázet.

A když jsme spolu večer uléhali
měl jsem kapsy pořád plné
pomerančových jadérek.

Námořnická

Proč se tě musím
pořád dotýkat?

Kdy jsme si
začali tykat?

Moře vlní se
v tanečních krocích.

„Ne, vůbec nejsi tlustá.“

Loďka houpe se
v kroužených bocích.

Severka svítí
v bezesných nocích.

Rady

do kamene katedrály
kdosi vyryl svoje rady

Ježíš tě miluje
debile

O bolesti

Držela v ruce
oko střepu.
Esenci nože
i jeho dechu.

Potom běloba
andělova pera
dotkla se lehce
mého těla.

„Chudáčku“

já se rozplakal

Řeka

Jsem jeden z tónů na řece času
ozvěnou jsem a echem božího hlasu.

Spolu jsme stali se útkem i osnovou
po řece tón s tóny pluje; echo s ozvěnou.

Marnivá

Vrba v hladině
zhlíží se potají.

Stříbrné vlasy
vodu čechrají.

Měsíc se dívá.

Na koncertě

Na koncertě

jsem byl
jako kdysi

to hráli Plastici

stejný to bylo

jenom vlasů míň
a policajtů

všechno bylo stejný

kurva,

i ty prdelatý holky
snad

kurva, kurva,
jak jsem starej

Datlíci


**Datlíci**

jsme
jsme zde
jsme zde připraveni

k páření

bušíme hlavami
do plechových cedulí

roztomilí
miloučcí
datlíci
psíci
tlící
íííí
++
.

Je chladno

Je chladno,
 snad že stopky mečíků probodaly oblohu a prší.

Je chladno,
 snad že slunce zpité pivoňkami vyspává za mraky.

Je chladno,
 snad že na lůžku jsme a nazí.

Apokryfy

První den velikonočního oktávu

Po ránu do sadu
běžel jsem k jabloňkám.

Ženské tam drbaly

a mužský postával.

„Král Světa“, volaly.

Všechny jsem klackem hnal.

Mladičké renety
na jabčák uhlídal.