Slíbila jsi mi,
že budeme zahradu sázet.
A když jsme spolu večer uléhali
měl jsem kapsy pořád plné
pomerančových jadérek.
Slíbila jsi mi,
že budeme zahradu sázet.
A když jsme spolu večer uléhali
měl jsem kapsy pořád plné
pomerančových jadérek.
Proč se tě musím
pořád dotýkat?
Kdy jsme si
začali tykat?
Moře vlní se
v tanečních krocích.
„Ne, vůbec nejsi tlustá.“
Loďka houpe se
v kroužených bocích.
Severka svítí
v bezesných nocích.
do kamene katedrály
kdosi vyryl svoje rady
Ježíš tě miluje
debile
Držela v ruce
oko střepu.
Esenci nože
i jeho dechu.
Potom běloba
andělova pera
dotkla se lehce
mého těla.
„Chudáčku“
já se rozplakal
Jsem jeden z tónů na řece času
ozvěnou jsem a echem božího hlasu.
Spolu jsme stali se útkem i osnovou
po řece tón s tóny pluje; echo s ozvěnou.
Vrba v hladině
zhlíží se potají.
Stříbrné vlasy
vodu čechrají.
Měsíc se dívá.
Na koncertě
jsem byl
jako kdysi
to hráli Plastici
stejný to bylo
jenom vlasů míň
a policajtů
všechno bylo stejný
kurva,
i ty prdelatý holky
snad
kurva, kurva,
jak jsem starej
jsme
jsme zde
jsme zde připraveni
k páření
bušíme hlavami
do plechových cedulí
roztomilí
miloučcí
datlíci
psíci
tlící
íííí
++
.
Je chladno,
snad že stopky mečíků probodaly oblohu a prší.
Je chladno,
snad že slunce zpité pivoňkami vyspává za mraky.
Je chladno,
snad že na lůžku jsme a nazí.
První den velikonočního oktávu
Po ránu do sadu
běžel jsem k jabloňkám.
Ženské tam drbaly
a mužský postával.
„Král Světa“, volaly.
Všechny jsem klackem hnal.
Mladičké renety
na jabčák uhlídal.