Sliby

Cípek oblohy nad kopcem,
žárem se stočil do půlměsíce.

Za ním pomalu dohořívají,
uhlíky nesplněných slibů.

Jsou tak podobné tvým očím.

Poslání Ducha

Je-li Duch, obejmutí až k nedýchání,
obejmi mě.

Je-li Duch, pláčem co čistí rány,
rozplakej mě.

Je-li Duch, propastí, kde zastaven je čas,
chtěl bych věčně padat do ní, jak na mlátek padá klas.

Velký Princ

 Znovu jsem posunul židli,
abych uviděl východ slunce.
            Už nebylo kam.

Bláznivá

Tvé stopy jsou i na kameni.
Obraz Tvůj – lesk je na prameni.

Jak bez vody vážka umírám touhou.
Vteřina každá, smrtí jen dlouhou.

Přijď zase. Svými obejmu tě vlasy.
Buď zrcadlem ze stříbra. Zlodějem krásy.

Z křišťálu budeš mým pohárem.
Já jiskra rubínu zrozená nad ránem.

Budu tvou družkou po všechny časy.
Ty přítelem mým až zbělí mi vlasy.

O studni

Tu studnu jsem si zamiloval
i chladnou vodu v ní.
Ve svých dlaních schovávala
květy jabloní.

Pak začala praskat pšenice
tak, jak ledy praskají,
a červenky a zvonky
zvala k sobě potají.

Dnes však jenom vítr
pláče v roubení.
A na větvích oběšenci –
děti jabloní.

Návštěva

Zavřel jsem dveře
a chtěl jsem být sám.
Zas kdosi klepe.
Prý, že Kristus Pán.

Hádanka

Když lístky lnu večer opadaly,
odkud se ráno zas jiný vzaly?

To vlasama svýma nebeský panenky
modrý kousky z oblohy pometaly.

Vlčí máky

Ještě ráno byla
louka plná máků.

A večer rudé lístky
po strništi vítr vláčí.

Yijun

Je teprv ráno.
A já tolik toužím.
Kéž bych nikdy neucítil
vůni tvého vlasu.

Dnes konečně,
kukačku z lesa slyším.
Už vím, že padesát zim
je příliš málo společného času.