Svítání

Dechem obejmu tě.
Dechem vánku.
Pavím peřím dospaného spánku.

Jako zlaté listí
na tvůj polštář nasněžím.

Posel jitra
s ptačím dvojspřežím.

Zahřeju Ti ruce
zkřehlé od půlnočních snů.

Možná, že i dotknu se.
Tvých dřímajících rtů.

Javory

Posypu Tě
javorovým pelem.

Propleteme
jedno druhým tělem.

Pinocchia
budeme mít nosy.

Vždyť přeci slušnost
se v "onom věku" nosí.

Léthé

Pod jazyk mi vložte mědáček.
A stačit bude ten nejmenší.

Ať Léthé mou touhu po žití
na věčné časy vyléčí.

Dejte mi vody džbán vypít
ať mohu ve své smrti žít.

Styx

V rukách prázdno mám
a už v nich není nic
čím zaplatit bych mohl
na břehu řeky Styx.
Poslední hrstku prosa
jsem v brázdy rozhodil
u vody dnes čekám
kdo by dílek zaplatil.

Stříbrný mžení

Jen jsem chtěl nahlídnout
kdo nám bílý duchýnky
v noci na plot dává.

A tys mi před svítáním
stříbrný mžení do očí nafoukala.

Mezi úsměvy

Kdykoliv se usměješ, jsem o vteřinu starší.

~ Má loďka na tvých úsměvech ~

~ do přístavu tančí ~

~~</center>

Zítra

Mt 2,16-18

zítřek nebude
slunce k smrti vyděšené
popel všude

a ohně
Zvíře bez udidla
vlasy a kostmi a nemluvňaty nedosycené

zděšené průvody
bez rozdílu v prvorozenství
jdoucí do podsvětí

slunce nevyjde
už není
komu by svítilo

I přes to, že se svátek tzv. Mláďátek slaví už 28.prosince, scéna vyvraždění betlémských chlapců chronologicky následuje po příchodu mudrců do Betléma.

Tři muži

Tahle hvězda krásná
nadevšecko jasná.

Na západě svítí
jak šafránu kvítí.

Chceme ji hned zříti
u ní navždy dlíti.

Dali se na cestu
šli ze Zlata k městu.

Ptali se v něm krále
kam, že jíti dále.

„Do Betléma jděte,
děťátko uctěte.

Zprávu mi pak dejte
o něm vyprávějte.“

Mužové v chlév přišli
srdcem svým přejisti.

U jeslí poklekli
čapky svoje smekli.