Listopad
Skrz holé větve
hvězdy prosvítají.
#0622
Měsíc
do něma zpitý
padá
na mokré listí.
#0621
O Marseille II
Voníš.
Po šafránu a levanduli,
po rybách a rybářích,
po vojácích a prostitutkách,
nejvíc ale, nejvíc asi po mořích.
#0620
Začíná zábst,
ruce studí.
Marně se do vlňáků balíš.
Prý zima je
až na osrdí.
#0619
Listí na kamení kleká
jak ve zpovědnici.
Bože, odpusť nám,
že řekli jsme, co nemělo se říci.
Listí na kamení prší,
prší a ne málo.
Bože odpusť mi
za všechno, co jednou se už stalo.
#0618
Ze sadů je cítit vůně padaných jablek
a konce.
Ještě se nadechnout
než zvonce krav
z pastvin zamíří domů.
#0617
A pod stromy leží
plno zlatých rybích šupin.
Jestlipak někdo
přál si
najít sebe sama?
#0616
Pojď, najez se,
zuj si boty
a sundej klobouk ze kterého crčí.
Až odpočineš si
zapálíme svíci
a budeme si povídat.
Až do rána.
Nebo, když
plamen dohoří.
#0615
O přátelství
To pak najednou se stane,
že v té chvíli,
kdosi,
nabídne ti rámě
a zeptá se "Chceš se vyplakat?"
#0614
Dnes je dobrý den na optaní.
Milí páni, milé paní.
Tak se ptám, jak se máš?
Nemusíš odpovídat.
Nemusíš říkat vůbec nic.
Jen, …
Možná se pak už nikdo nezeptá.
Tak zkusíme to třeba znova.
Jak se máš?