sám si tvořím svůj svět
nevyznám se v něm
mám chtít po jiných
aby mě v něm vedli
#4086
slavnostní pětiverší
slavnostní pětiverší
slavnostní pětiverší
slavnostní pětiverší
slavnostní pětiverší
#4085
obloha byla modrá
nezvykle modrá na tuto hodinu
ale nešť
teplý pivo od Urbanů to všechno srovnalo
#4084
už letí
už se snáší
níž a níž
do vlasů
sedají
cupují látku na kalhotách
trhají kůži
drápky zaťaté do masa
múzy
ty mrchy
už zase hnízdí
#4083
mizí jeden po druhém
jejich místa však zůstávaji
ty temné stíny hrající vrhcáby
se strašlivě hádají
#4082
a: je to fulminantní
opravdu fulminantní
b: je to flagrantní
opravdu flagrantní
c: je to impertinentní
opravdu impertinentní
a tak tam ti tři stáli
a přeřvávali se
než je stará Blažková polila vodou od brambor
#4081
bolest přichází a odchází
jako vlny umírající v písku pláže u mých nohou
pokusit se vydechnout
zadržet dech
zabít je všechny
jediným úderem malíkové hrany
#4080
teprve když se onu myšlenku
pokusím uvěznit do slov vidím
jak těžký žalář jsem
pro tak drobného ptáčka utvořil
#4079
celá konstrukce
pečlivě vybalancovaná
podepřena v jediném bodě
jakožto důkaz nemožného
když tu
moucha vlétne
mi do pootevřených úst
#4078
pocta
konečně vydáno tiskem
věčná je to pocta
Lórem lórum et ipsem