#4180

tvá vzpomínka
jako záložka
v té tlusté knize na nočním stolku
otevírám stranu 383
vracíš se
usedáš na pelest
slyším tvůj dech

*

dotýkání se intimních mist

noční stolek
hřeben
knihovna
zouvák
opěradlo židle
sponka do vlasů
hrnek na kafe
první a
poslední schod

#4179

Jouda

černá lakovaná krabička
kouká na ni z vrchu, z boku
otáčí ji v ruce
chvíli
nehtem zkouší tvrdost laku
přemýšlí
potěžká
prohlíží
klepne s ní o stůl
zatřepe
něco je uvnitř
zašťourá sirkou v zámečku
vypadá nezamčená
otevře ji
pomalu
po-ma-luuu
z krabičky vypadne navoněný lísteček
na něm cosi řecky
aha, je tam naškrábáno –

vrať to blbče nahoru
a pak zavolej Pandoru

+30 694 772 0596

#4178

pěšina se kroutí tam a sem
má barvu jasně zelenou
projdu branou
ještě neznám ten cizí svět
tiše vyčkává

#4177

Erzgebirge VI

na mokré břicho mi
sedla vážka
ach, jsem pro ni požehnáním
*
bolí mě noha
jdu pomalu
a medituji
*
ma-ra-na-ta
nemyslím na bolest
jdu
*
Šel jsem sám
a vy jste šli se mnou
Na kamení
lámali jsme si nohy
já i vy
*
dobře se píše
o šumícím dešti
u šálku čaje

#4176

Erzgebirge V
(vytřepáno z ubrousků)

Večer paní Sova,
ráno pan Žába.
Taková společnost.
*
dnes ještě doma
kde budu spát zítra
nevím
*
kde jsem nechal srdce
ptám se –
jde vpředu možná vzadu
*
ztišil se vítr
zmlknul cvrček
stejně nemůžu spát
*
cesta odnikud
nikam
otisky bot v asfaltu

#4175

Erzgebirge IV

Učiním poslední krok
teď
poslední a
neodvolatelný

Sněžník zůstal za mnou
všichni ostatní
větrné hůrky
komáří


Sváteční kebab
na lavičce náměstí
koruna všeho

A dál
čekat
v rohu nádraží
než mě popadne drak
odnese domů

Kamsi
které nikdy nepřestalo
zapomenuté v kapse
s lístkem už
notně omačkaným –

Opatruj se

#4174

Erzgebirge III

když se ohlédnu
tam na tom kopci
tam jsem byl ráno
stojí tam postava se zářícíma očima
s rudými tvářemi 
mává mi

podobná

#4173

Erzgebirge II

vážka nad rybníkem
vidím ji
jako v zrcadle
*
jdu pomalu
avšak dlouho
*
lopatka není jen pro děti
hledám místo
dělám důlek

#4172

Erzgebirge I

jdu
jdu
jdu
pořád je kam

*

když se zastavím
přestane to –
vrzání batohu

*

Hora Sv. Šebestiána
bublinky asfaltu –
plop, plop

#4171

štětky v tom bordelu
kousek od fronty
se nesmějí
kruhy pod očima
těla unavená
od všech vojáků
všech armád
které tudy kdy od stvoření světa prošly