celá konstrukce
pečlivě vybalancovaná
podepřena v jediném bodě
jakožto důkaz nemožného
když tu
moucha vlétne
mi do pootevřených úst
celá konstrukce
pečlivě vybalancovaná
podepřena v jediném bodě
jakožto důkaz nemožného
když tu
moucha vlétne
mi do pootevřených úst
pocta
konečně vydáno tiskem
věčná je to pocta
Lórem lórum et ipsem
socha z parského mramoru
místo obličeje
oči bez nosu
nos bez úst
ústa bez výrazu
civí do prázdna
Venuše Milétská
svátek jara
bez
ǁ ǁ
pod-prd
Je neděle ráno a je vymalováno
Věříš?
Věřím.
Surrexit Christus, haleluia.
jsi tu se mnou jako tón
tichý a nepostřehnutelný
nikdo ho neslyší
mluvíš jen mým jazykem
jdeš mi v patách
ponášíš v náručí
vím to
Epilog
obejmout se tak
aby to nebolelo
Sobota
ten se raduje
tenhle si drbe bradu
hrob je prázdný
Surrexit Christus, alleluia.
Intermezzo
Napni uši,
slyšíš?
Šustí tu krev.
Tenounké vlásečnice.
Snad neměla by.
Vždyť ten muž je mrtvý.
Třetí hodina
v mansardě ve druhém patře
začnou odbíjet dřevěné hodiny
v dřevěném soukolí třikrát zahrčí
loutka princezny Běly se ukloní
holub na parapetu klovne do skla
teď se to stalo
teď a tehdy a tady
zemřel a hvězdy se do sebe hroutí