#4037

dalo by se říct že teprve vstávám
ale ve skutečnosti
tento den právě končí
to se jen má krev přelila
z hlavy a dutiny břišní
do neohebných nohou

#4036

Jenže, dá se ještě milovat,
když se člověk jednoho dne
ocitne u popelnic
spolu s krabicí
loňského cukroví?

#4035

když se dozvíš tu zprávu
vyskočíš
a letíš jako šíp

vzduch ti čechrá vlasy
jako peří na letkách toho šípu
zoufale hledáš svůj cíl

#4034

chcát sám sobě do úst
smyčkami slov a rýmů
to je self-prostitute

*

v kanystru od mléka
pokojně kvete
růžová plíseň

*

rozsekněme to
(vzkaz Šalamouna ženám)

*

bílá páteř tresky
je snad něco bezbrannějšího?

*

se zdviženou pravicí
cítí se nevinen

*

ego k prasknutí
hle pán světa

*

most přes řeku
ale jak dál?

*

tváří v tvář cizí bolesti
beru nohy na ramena

#4033

muž bije ženu
žena bije dítě
dítě tahá kočku za ocas
kočka běží poškrábe muži ruku
ruka muže se do večera zanítí

je krasný den
ale zítra kdo ví

#4032

vědci prý zjistili
že žijeme v simulaci
to by dokonale vysvětlilo můj život
neukojený a neukojitelný

neříká to však nic
o těch dvou veverkách
běhajících po červené kůře borovic

o myšlenkách v mé hlavě
proplétajících se s neznámou řečí

o loďce z kůry a malbách v jeskyních Lascaux

#4031

včera dnes zítra 
pod polštář odkládám
dopis pro tebe

#4030

zdálo se mi
že jsem bárka na moři
když jsi do mě vstupoval
že jsem ostrov jediné tvoje útočiště
hřeben nikde nekončící vlny

#4029

poslední dobou
poslední dobou
poslední dobou
poslední dobou
poslední dobou
poslední dobou
poslední dobou
poslední dobou
poslední dobou
poslední dobou
poslední dobou
poslední dobou

v tomhle těle

je mi
jaksi
osaměle

#4028

ó kéž by...
...ale myslím že
se to nakonec
zvrtne
zavrtá pod kůži
způsobí zánět
neléčitelnou gangrénu citu