#4132

šustí, syčí
není se kam schovat
déšt, had v sudu pod okapem
loví ptáčky

#4131


nechám ti zde po sobě
stopu

ať jdu
nebo spím

oni ví
kde najít vodu
kým jsem

#4130

když potkáš tu černou kočku
co vidíš?

potkal jsi včerejšek
nebo zítřek?

řekneš – snad slepé zrcadlo

#4129

když zavřu oči, zmizíš

kolikrát musím mrknout,
aby ses mi
svou myšlenkou přepsala do zítřka

#4128

dotkne se prsty
toho místa na těle
ženská paměť; klíčení kostí
záchvěv
slovo, jež nelze vymazat

dnes to ví
je jiná

#4127

v japonské krajince
kreslené tuší
poutník jde; mrzne
aniž to tuší

#4126

podíváš se nahoru
a tam obloha
jako cirkusový stan
a ptáci
akrobaté na visutých hrazdách

#4125

sólo pro dvě violy (da gamba)

pro dva dechy
čtyři ruce
dvě těla

pod přikrývkou noci

#4124

Tête-à-tête
Rodokaps i Homér
ve stejné polici
*
snění mizí
začíná den
čas prvního dotýkání
*
na cestu zpátky
prostírám drobečky chleba
strávníků dostatek
*
v zapadajícím slunci
profil dívky
náhle vím, kolik je mi let

#4123

Měl bych ji mít snad míň rád
když se mi od ní vrací
s cucfleky na krku?

Polibte si vy
ochránci tradičních rodin…
… merde!