letadlo přistálo
čekání nekončí
36.000 stop
tak vysoko jsi byla
#4246
hádá si léta
podle zrcadla –
říkají vnoučata
*
na zastávce
jen na jediné z žen
rudé květy vlčích máků
*
silnice do A.
jako každé všední ráno
vede na západ
*
moje pantofle
každá špičku jinam
něco se děje
*
výtah pro pět
počítám do desíti
zrcadlo na stěně
#4245
z ohrady se ozývá
zoufalé bečení
je to soused?
je to sousedka?
nebo snad ta jejich
zpropadená ovce?
#4244
pozdní odpoledne
kočka si hraje s myší –
fandím
*
večer
kombajny se vrací
uvnitř ticho
*
haj ku ku ku ku
ku kač ka ku ká ku ku
chyt la ku kav ku
*
Plný regál poezie
ale nic mi není dost dobré.
Hele, Hruška!
*
Jedna láhev vína
a vydá za celou společnost.
Kde všichni jsou?
#4243
když se nakonec zhasnou svíčky
a vyvane vůně kadidla
vrátí se jako malarická horečka zpět vlna únavy
opatrně dobarvená prchavou nadějí
že všechno to houpání v bocích
jarmareční vyvolávání
a tlučení do obřadních bubínků
nebylo nakonec zbytečné
#4242
U popelnic
Starý divan,
rezavé kolo
a aktovka –
špitají si,
povídají.
Možná vzpomínají
na zlaté časy.
Teď se dívají mým směrem.
Vyprskli smíchy.
#4241
na lesní světlině
za poledne
všude zářivé slunce
nic neudává
rytmus kroků směr
kterým se vydat
tón dalšího úderu srdce
#4240
říká se
stokrát nic umořilo…
… ale co když
stokrát něco…
stokrát ničím zasažen
stokrát zasažen slovem žárem
bez viditelné váhy…
… s váhou
co když…
… co pak
ve kterém místě napjatá nit praskne
kde se Nebe rozestoupí
#4239
stav se kdy chceš
sklo autobusu promáčené deštěm
kdy chceš
mohu chtít kdykoliv
modrá žebra mostu
chybějící pocit zítřka
chybějící vzdálenější břeh
#4238
kotě
čtvero malých černých tlapek
na zemi
na stěnách
na svědomí
ve vzpomínkách
toť vše