Na cestě Tam
krystalky jinovatkyna stéblech trávy zářily
jako její
její oči Na cestě Tam
krystalky jinovatkyna stéblech trávy zářily
jako její
její oči stůl
podíváš se zespodu
nalepené kousky žvýkaček
prsty od rajské omáčky
kresby voskovkami
odlepená cedulka výrobce
s rokem výroby
přibližně stejně starý jako ty
slova průhledná
zářící jako křišťál
jsou ta
jimiž se obelhávám
jen černý vyleštěný kámen
a vybledlé sny
naráží do sebe
jako do vlnolamu
vítr je žene k sobě
odletující úlomky se podobají vranám
umírající velryby
hladina zálivu pokrytá plasty
ostrý vítr ve tváři
slunce vychází
otec
prázdno se prostě
ještě trochu zvýrazní
když s cizími lidmi
stojím v patách jeho postele
zblízka prohlíží
vzory na koberci
barevné uzlíky
vlas mezi nimi
hrst rozšlapaných buráků
vzkazy bez adresáta
Na cestě do jiného domu
říkala mi OnaMilá
slyšíš?
Bylo slyšet křupání popele pod nohama.
Jinak nic.
všichni dělají
jako že nic
že se nic neděje
jako že spí
čekají:hrají hru
kdo první promluví
kdo se otočí
kdo že je vinen
že já nejsem já
Spasitel
splní mi tajná přání
nabídne svou manželku
postará se o budoucnost
zapomene na minulost
rozjasní přítomnost —
instantní spasitel
měkce kovovým hlasem