těch tisíc mužů
kterých se u tebe ve snech vystřídalo
ráno jsou pryč
a ty rozlámaná od námahy
si nemůžeš vzpomenout
na jednu jedinou tvář
#4046
#4045
vydechnu
obláček páry se
zachytne na květu meruňky
a květ mu odpoví
okvětní lístek padá
padá
#4044
vůně mandloní
stružky bílých lístků
odtékající krev jara
#4043
Věděl jsem,
že to nejsem já,
i když jsem se procházel
v několika zrcadlech současně.
Pod ostrým operačním světlem,
s pinzetou a skalpelem v ruce,
ten osten byl
zkrátka jinde.
#4042
na italským dvorku
si si si
si si, ni ni
li li li
pi pi, chi chi
#4041
běžet proti vlnám
běžet proti
běžet
být schopen pohybu
není to snad důvod k radosti?
#4040
když se odrazíš
letíš opravdu hodně dlouho
mizíš mi z dohledu jako pták
vodní hladina zůstává prázdným zrcadlem
to jedno léto tam
#4039
Oskensee
jen pár kroků
dno se tu rychle svažuje
když otevřu oči
po nebi letí lekníny
ryby zpívají jako ptáci
dochází mi dech
#4038
někdy přijdeš
a položíš mi hlavu do klína
stane se to tak rychle
jako smrt
myšlenka
že nejsi psem
ale nejbližším mi člověkem
#4037
dalo by se říct že teprve vstávám
ale ve skutečnosti
tento den právě končí
to se jen má krev přelila
z hlavy a dutiny břišní
do neohebných nohou