#4103

už jsem tě slyšel
už jsem tě viděl
už jsem tě cítil
už jsem tě hmatal
už jsem tě chutnal
už jsem s tebou byl
už jsem tě políbil

pak jsem tě ztratil

hledej mě
hledám tě

#4102

vymaluj mě
prosím tě
abych věděla
jaké že to je
být ženou
přistiženou

#4101

Šmírák

vyzbrojen
divadelním koukátkem
koukal se
baletkám pod sukně –
arabeska en pointe

#4100

na prázdném nádraží
bliká světlo v čekárně
svítí koncová světla vlaku
po noze mi leze moucha
do lavoru kape voda
bručí telegraf
teď před půlnocí
a všechno najednou

#4099

Déšť

kap
kap

kapky na okně

jako když...
... korále přetrhneš

jako když...
... přeběhne šedá myš

a ta vůně

vůně

vůně...

... vody

však ty víš


#4098

namísto všeho
co jsme si kdy udělali nebo neudělali
jdeme zšedlým lesem
pomáhám ti přes mokré klády
a společně
se těšíme na talíř horké polívky
na Holubyho chatě

#4097

Dávám spočinout nohám,
sedám k horskému potůčku.
Voda z něj běží do údolí,
vítr tu letí do hor.
Už beru do ruky poutnickou hůl —
má cesta se vine za obzor.

#4096

Ó bohové, prý sluší se
ctít vždy stáří, šedý vous.
Tak poraďte: co dělat mám?

Smíchu plnou mošnu
já, Alkáiós, bych raději
se ve svůj jazyk kous’.

#4095

Ale my dva jsme se nikdy nepotkali, Tyjiná
Ty, hlavu v oblacích, konečky prstů
dotýkala ses jednotlivých stropů nebe
Já, ruce od hlíny,
v hrubých dlaních popel, hledal jsem, prosíval, nenacházel
Ty, palci nohou jsi
bílou vodu čeřila za oba
Já, nepotkali jsme se, Tyjiná
I když jsme každému tvrdili, že je to určitě jinak

#4094

Náhle se mi změní rytmus
Jít
Spát
Jíst
Na konci cesty cesta
Úleva
Že právě tak to stačí