#2400
Na tomto místě,co není místem, ale časem,viděl jsem rozkvétat jívy u řeky.Taky vodu u splavuviděl jsem téct.Byla nasládláa dívala se vzhůru.
Na tomto místě,co není místem, ale časem,viděl jsem rozkvétat jívy u řeky.Taky vodu u splavuviděl jsem téct.Byla nasládláa dívala se vzhůru.
Naznačoval jsem jim, že nemohu mluvita ukazoval směrem k ohni.Nechápali a mysleli, že jsem blázen.Ukazoval jsem tedy na duté kmeny,na bílé oblázky jenž zvonily,na studnu plnou křišťálové vodya oni se smáli. Nakonec si nasadili na hlavy přílby s volskými rohy,…
Chlapec Na břehu Dněprujsem potkal neobyčejně malého chlapce. Chvíli zíval,chvíli se smál. Ptal jsem se ho,zdali je Rus. Odpověděl mi neznámým jazykem.Pak vzal housle, které měl s seboua začal hrát.
Setkání u studny Je šero, jako by bylo od včera.Dívám se tvým směrem.Žena v závoji bílém, jako její vlasy, jde ke mně.Nad hlavou, opona husí, míří k západu.Kromě houkání posledního vlakuje ticho a já rozevírám deštník.
Tím třetím krokem,kdy se zdánlivě neděje nic,se změní všechno. Povolí se západka,napne pružina,uvolní malý čudlík,potáhne lanko,ozubené kolečko se otočí o jeden zub. Pak z takové malé díry pod stolemvyleze čert, udělá bleblea zase zaleze. Chtěli byste víc?A co byste chtěli?…
Vyhlížím,jestli i dnesse slunce vynoří,zpoza pobořené zdi,za komínem cihelny,za košatou lípou. Zatím poštovní láhevpřiplouvá po potoce.Když rozbalím lístek,do ní vložený, čtu – Stůj.
Budeme hrát na přetahovanouna posouvání skleničekkdo napláče dřívpět hořkých slzí.Vypije do dnamuší mihotání.Kdo dřív svým slovem zabije.
Z nedostatku jiné činnostitotiž počítám dny pozpátku. Dnes je Rybí stesk.Zítra Dvanácterák.A včera Srdcový král.
Jedna bota otočena k východudruhá bota otočena k západu.Já mezi nimiv čepici s rolničkamisledujisrážku kometárních jaderv souhvězdí Proxyma Centauri.
Stála jsi v koutě zahradyjako strom.Poznal jsem tě. Je to veliká radost,když se potkají dva stromy.Začnou si proplétat větve jako lidé rucea jemně při tom šumí.