Štítek Vzdušné zámky

Dělej to tak a tak,řekli mi malí ptácia velcí ptácia zpěvaví ptáci. A já to dělal tak a taka nevzlétl ani o píď.

Jako kouř,nebo obláček vodní párynáhle zmizíš. A je to škoda,neboť mohli jsme si povídat skoro do rána. V kapse mám totižkrabičku cigaretdosud nenačatou. A slov tolik,že by je ani Šlomo,všechna, za celou noc, neužil.

dopisy     v poštovní schránce              potichu zpívají některé slaběji          jiné si poletují                  jako ptáčci v kleci

Jako by právěna té lodina tom kouři na té lodina tom kouři na té lodi, jež se právě potápí,jako by právě na něm nějak záleželo.

Nespím. A už zase kdosi splachuje hajzl. Lodě z třešňového dřevatiše odplouvajído země zapomnění

Jdu dlouhou ulicí,nevím, zda-li po ní dojduk bílému domu,kde bydlíš ty.V bílém domu.

Jednu chvíli se zdálo,jako by se kdesi vzadurodila báseň. Koukám a opravdu.Rodí se. Tak jsem ji radějirozmajznul pantoflem.

Zítra se probudíma půjdu Tam. Stejně tak, v pozítří se probudím a půjdu Onam. Otázka,která mne znepokojuje,když večer usínám, tedy, kam jdu, však zůstává nezodpovězena.

Křesla v kavárně KAKABUkdyž se zhasne, tak si povídají. … i tehdy z planoucího vozu, hrom a blesk, jeho dostihnul… Nikomu se nechcespát.

Hledání Kdosi v tom davu zatleskal.Byla jsi to tya nebo někdo jiný? Šel jsem tím směrem.Když jsem přišel na místo,byl jsem zase na začátku. Tys byla pryč. ¶ Můj kompas ukazujestále na Sever.Občas se mihneš před čelním sklem,ale jinak je…