#2766
Často pozoruji kameny,jsou tak osamělé a nehybné. Uprostřed kamenných polípřipomínají lidi. S miskami plnými polévkyčekají na cizí smrt.
Štítek Vzdušné zámky
#2762
Ty ruce jsou pak podle toho,jak člověk chápe svět.Jsou li mořemči kolíbkounebo lesema nebo válkou.
#2761
Na koženém sedadlezůstal ležetlístek.Bylo na něm napsáno – Polská Ostrava.
#2760
Totiž,chtěl jsem říctvlny, ty vlny.Však neřekl jsem nic,neboť tříšť z nich,obalila nejen mne,ale i svět kolem.Všechno třpytilo sekarminově červenou,nebesky modroua zelenou,která se podobalažírné pastvině.
#2742
Nebe je krvavé.I moře je krvavé.Když rybáři vytahují sítě,ryby dutě dopadají na palubu.Je slyšet nářek ryb,když je nebe krvavé.
#2738
Ten sníh v tvých očích,jako bych ho znal.Podobně padali loňské létona nádraží v Saint – Feri.
#2736
Všichni spív těch žluto-červených stanech. Podle návodu,jim dávám ovesnou kaši. Někdo pohne rukou,někdo se usměje. Zdá se však,že mi nerozumí. Uzavřenividí na práh. Dál ne.
#2720
Všechno bylo naopak.Sny se zdály ve dnea noci jsem probděla.Tvůj křik se podobal hlasu dítěte.A dítě mělo peří černého anděla. * V pavoučí sítiznavená moucha seuž jen sotva hne.
#2717
To dělo se za slunečního světla, cokoliv co jsem řekl, znělo prázdně. Otočena jsi byla tváří k oknu, stín sahal po špičkách mých bot. Zvedla jsi ruku, stín…
#2708
Poslední páčkuukryl jsem do černé krabice.Je to avion?Nebo snad střelka kompasu? Na čas tak krátký, že každá hlubina, přála by si, zůstat objevena. Vychází snad i na pouštích slunce?A pro koho? A z jakého důvodu?