#2822
Škarohlídi posedávali na větvícha krákali. Bylo úterý půl sedméa tráva se zrovna rosila.
Štítek Vzdušné zámky
#2820
Na odstavený automobilkdosi položil kamínek (snad rulu). Dívám sejak z brusu vyráží první lístek.Kdosi říká – Hypasekoneratis.
#2817
ČekámZatím jsem udělal pět zářezů do lavičkya házením kamínků rozbil oknoBezdomovec mi nabídl vínoSetmělo seV louži se objevilúplně neznámý příběh
#2814
Dá se v tak úzké chodbě, vůbec minout tak, abychom se pokaždé nedloubnuli do žeber, když bychom se, …
#2808
Racci kroužili nad tím místemjako by se chystali letět někam dál. Snad k druhému břehunebo ke břízám na konci zálivu.
#2806
bylo životně důležitépřečíst onu knihustál před policíse zavřenýma očima hledal bříšky prstů její sametový hřbet
#2805
v ten okamžikho napadla myšlenkanezmizelarozvíjela se a rostlanakonec s ní žongloval jako s míčem kolem nějposkakovali švestkově modří sloni
#2804
jemně zaťukalkdyž se nikdo neozývalvešelzaťukal z druhé strany sáně pokryté jemným červeným prachemzastavily
#2803
myslel siže když se vzbudíDlouhovláska bude pryč ale všechno bylo jinakmoře bylo vlasaté a rudéobepínalo ho po konečky prstů @ když si chystal snídanitamto i ono mělo pomněnkovou barvudokonce i noviny a deštníkkterý byl od nepaměti červený jako zralé jeřabiny…
#2799
procházím městema lidé jsou stříbrníjsou jako ty malé cibulky v kyselém lákusnad by bylo slyšet i volání o pomockdyby kolem každého nebylo tlusté sklo sklenice