Štítek Vzdušné zámky

#2674

Než jsem skončil,zůstal po Vás,jen stín a vlas;chycený v Ariónově kašně.A zlomek básně.Proto nedopsané.

#2672

Ode dnes,už budeš navždy číst něco jiného,než co jsem napsal.

#2671

Jak to,že déšť mluvía les taky? Potkal jsem slepého psa.Mluvil na mne i on.Svýma nehybnýma očima.

#2668

Zapálím svíčky,rozestavím je do kruhu.Z klobouku vytáhnu králíka,pět šátků z rukávu.Budu se se divit a smát.Přečtu si vlastní báseň.Jediný divák,udivený posluchač sama sebe.

#2666

Šel jsem, jen tak, až támhle.    Došel jsem ke vratům. Tam si čupnu na bobek,            dívám se na lidi.   Je poledne a nikdo nejde.

#2665

Tato silnice,tato nová silnice,vede do města S. Otočím-li se,vede z města S.Zvláštní.

#2662

Vlna k vlněslévá sev noční hladině.Hladí nenápadně,jen jedním prstem zdá se. Blíží se otočka na levý bok.

#2660

Dívám se do zrcadla,ty si dlaněmi zakrýváš oči.Stojíme vedle sebe,hlas z povzdálí      cosi NEZŘETELNĚ DEKLAMUJE.

#2658

Některé zvyky nezmizí.Když příjdu do domu, hledám mezuzu.Když zdravím dávné přátele,propleteme prsty dlaní tak,jak jsme to dělávali kdysi.Když jdu tmavou ulicí,po každých osmi až deseti krocích se ohlédnu.Když jdeš spát,ovoním ti spánky snítkou levandule.

#2653

Utínky házeli, házeli utínky,házeli, házelina utínkovou hromadu.