„Cesta do Paříže,“
řekla Dlouhovláska,
„je daleko zábavnější
než do Kadaně.“
Potom se její ústa a oči
rozzářily fialovým světlem.
#3618
kolem hlavy mi
probručel brundibár
slyším sýkorky
*
Zafoukal větřík,
květy spálené mrazem
padají k nohám.
*
Obrovské slunce
nad chrámem Mučedníků.
Kde? Nagasaki.
*
Byl, který byl,
je!
Obraz na hladině.
*
dozněl
hlas
básně
#3617
to ty se díváš na hvězdy
sedíš pod jednou z nich
hromádka dopisů
bez adres se vrší
tóny v tvém těle
#3616
zde, v těchto místech
se přikrývám
abys neviděl,
že chvěji se,
že právě tam jsem nahá,
když se podíváš,
pavími pery jsem pokryta
#3615
Potkáme se hned zvečera.
Na začátku mého a tvého snu.
Počkám na tebe na rohu T.
Budeme se procházet zvolna podél řeky.
Možná se svezeme na parníku.
Do rána si povíme
všechno to podstatné.
#3614
Na co myslíš,
když se stín kostelní věže na protějším břehu
dotkne čela tvé postele?
#3613
Promítáme se zde
a přitom ti na druhém břehu
žijí naše činy.
Projít skrz mlhu
vyměnit si místa
konečně uvidět.
#3612
když jsme spolu
lezli po horách
zahlédla jsem
v tvých očích
že ti nepatřím
na malou chvíli
#3611
Osvětlený čtverec trávníku
neustále se posouvá.
Za chvíli jas z něj
začne šplhat po zdi.
Sloup světla se sklene
mezi střechami.
#3610
jako by nemělo být už nic
rozeznělo se ráno
obrácené čelem
udeřilo silou