procházíš, vzpomínkou
vzpomínkou
půlnoční snímání masek
mneš si čelo
pamatuješ si málo
vlastně vůbec nic
jen maska je kohosi
kohosi známého
odcházíš ze scény
úsměv klauna
žongluješ pomeranči
procházíš, vzpomínkou
vzpomínkou
půlnoční snímání masek
mneš si čelo
pamatuješ si málo
vlastně vůbec nic
jen maska je kohosi
kohosi známého
odcházíš ze scény
úsměv klauna
žongluješ pomeranči
jezero ve Swaampooten
plaveš na zádech
jako mrtvá ryba
máš bílé břicho
jako břicho velryby, jako sníh
jako zima, která nepřijde
směješ se ze sna
z bdění
když se zeptám
prý si nepamatuješ
nepamatuješ si nic z toho
čemu ses smála
mezi zuby tiskneš kuličku pepře
bílá liška proběhla plotem
zapomněli jsme na něj
když jsme odjížděli
chybí tu
jeho dech
jeho smích
sluneční kruh míval ovinutý kolem krku
hák
železný hák
dohoupal se
v poledním slunci
plném much
v nákladní Avii
natřasají se
vepřové půlky
mistr Wister brousí hajtlovák
vůně lipového květu
náhle si vzpomněla
vzpomínka na minulé léto
jako by ani nebyla
hraju celou noc
citár potom šamisen
vyháním myši
večeřím
zářící okna mi
svítí na patku chleba
italská láska
horní tlak stošedesát
kufr před domem
.. ať jdu tam a nebo tam
na každém konci hřbitov…
*
sotva se dá pojíst
toulavý pes žebrá a žebrá
*
sám v sobě jsem
ach, uviděl tolik smutku
dotkla se čela
políbila ruce
omyla nohy
jako Máří Magdalena
čára úsvitu
dělící svět
na žroucí a požírané
Láry Fáry
nese
z bodu A do bodu B
oči upřeny
na šálek kávy
na podšálek
na hosty
na obrazy
na květiny
oči upřeny
na židle
na auta venku
na podšálek
na prázdné a plné stoly
nohu před před nohu
na věšáky s kabáty
oči upřeny
aby kapku kávy
ani kapku
široký široký úsměv
nerozlil