Rovnoběžky
Dva životy,
dvě rovnoběžky,
žijem vedle sebe.
Proletíme nekonečnem –
protneš mě, já tebe.
Čím to je?
Čím to je,
že dnes a znova
hledá básník
správná slova?
Kdo ho nutí vyprávět,
že ropucha je lásky květ?
Nevím.
Srdce mé, … tak leť!
Když
Maminkám
Když se máš narodit,
to je takového křiku.
Nejdřív maminku začne bolet bříško.
Často takhle uprostřed noci.
Pak ještě trošku víc.
A najednou to jde ráz na ráz.
Maminka vzdychá, pláče a možná se i zlobí.
Jak ji to bříško bolí.
Zakřičí a je cítit v kostech,
že se něco velkého chystá.
Zacinkalo pár mističek.
Zvonky při Pozdvihování.
Teď!
Ten křik patřil někomu jinému.
Maminka se trošku usmívá, ale jen trošičku.
Unavená po té těžké práci.
Ležíš jí na bříšku. Takovém povadlém.
Jako prázdný baťůžek nebo pytlík na cvičky.
Už jsi tady. Ne tam.
Maminka se dívá do tvých zavřených očí.
Nakonec zvedne prst, řekne Ámen.
A na čílko ti udělá křížek.
Tak to je
Máte-li kdo psa
tak to znáte.
Když bolí ho tlapka
tak starost máte.
Tak je to i s dětmi.
Tak to je.
Když zmizí vám v polích
tak jej voláte.
Tak je to i s dětmi.
Tak to je.
Když štěňata vám přived
tak láskou roztáváte.
Tak je to i s dětmi
také s rodiči.
Když zavřete mu oči
velkou bolest máte.
Tak je to i s dětmi.
… kamenem
Kazíš mi tu kšefty
tady dycky šlapu já.
Za ruku drží batole
ta holka poctivá.
Ségra ji to naučila
Fanka ťape taky.
Máma sedí za čórku
brácha za ty vlaky.
Tak kdo si hodí kamenem?Bude to ten nebo ten?
Loďka
Na dlani loďku mám
z borového dřeva.
O jedněch prázdninách
řezal mi ji děda.
Loďka pluje a létem voní
děda však už se mnou není.
Deprese básníkova
Znovu a znova
jen krajina snová.
Jdu kamennou plání
pokrytou mohylami.
Věže z oblázků
vzpomínek, obrázků.
Slova, výkřiky,
citlivcovy city.
Básníci slova vrší
znovu a znova.
Lze vůbec vypsat něco více
než jen slova opilcova?
Spolu
Je možné,
že vše již bylo řečeno?
Sluneční paprsek
zastavil se v éteru.
Za ruku lehoučkou
jak pírko ji vzal.
"Mám tě rád."
Bezzubými ústy zamumlal.
Jan 21
Na ohni ryba,
proužky kouře z chvojí.
Bereš mě kolem ramen,
stopy však nejsou tu dvojí.
Vrba na břehu,
o řeku opírá se.
Pod vrbou loďka,
pluje ve svatém čase.