Usínám …
… nejsi doma.
Probouzím se …
… spíš.
Chtěl bych …
… za ruku tě vzít.
Ještě jednou …
… pouštět s tebou draky.
Krasohled
Pootočíš krasohled
co krásné bylo na pohled
rozpadne se v prach.
Tančit budeš v snách.
Z duhy v bublinách.
Lepit každý střep.
Hlohy
Včera bylo jaro
dnes už zase sněží.
Z hlohů lístky padají
jak andělský peří.
Spolu,
křídlo ke křídlu
protneme rovinu
nebe i země.
Lipové aleje
Jak s podzimem lípy,
dívky listy odhazují.
Cáry loňské mlhy,
však vítr rozehnal.
Kéž by z lipek zase,
duby statné byly.
Na lavičce stařík,
smutně zašeptal.
Petrovská lampa
Na špičkách stojí,
Měsíc ve dlani.
Jen modré ticho
a vlaků volání.
Pod lampou schoulený
stínů dvou stín.
Odložte kamení –
není v něm vin.
Transport
Kolem pláč. Modlím se.
Snad vezou mě do války.
B-h ví jak přál bych si
hladit tě po vlasech.
Ještě snad věřím,
že sejdem se.
Jednou.
V bezčase.
Brána nenávratna
Rok na vsi
Leden
Komunistů nepřítelem
opláchnutý vodním dělem.
Únor
Únor bílý
Strana sílí.
Březen
Konec rvačky, žádný křik.
Skákat bude Masařyk.
Duben
V Katyňském lese
střelba se nese.
Květen
Ozbrojená pěst
do průvodu v šest.
Červen
Horáková, ty se uč
jak se dělá státní puč.
Červenec
Marshalla tu nechceme
s rusákama pečeme.
Srpen
Přinášíme v míru
naši rudou víru.
Září
Založené Informbyro
komunistům víc než milo.
Říjen
Továrničky znárodníme
o služtičky podělíme.
Listopad
Zapálíme oheň míru
povraždíme carskou šmíru.
Prosinec
Na tom našem dvorku
postavíme jolku.
Sokol
Stoupám ke slunci;
raněný pták.
Těžká křídla
se boří do oblak.
Divoký sokol.
Mojí duše dech.
Hřích bodá příliš.
V labyrintu zdech.
„Podej mi ruku,
zahynu!“
„Přibitý k zemi.
Bez Tebe pominu.“
Eva
Prstem si rozetřeš po víčkách stíny.
Na dlouhé nohy nasoukáš džíny.
Tričko do pasu; snad o kousek víš.
Vidělas dobře co ukázat smíš.
Jakoby náhodou prohrábneš vlasy.
On už si všimnul tvé jemné krásy.
Skrz něj se maličko usměješ.
Naznačíš, že mu srdce zahřeješ.
Když zdá se, že polknul už návnady dost.
Odněkud zasyčí. „Nedáš si jabko?“
„Jenom pro radost…“