Láskou.
Dodatek :
"Než z flámu vrátil ses
ta kytka
opadala."
O dešti
Znuděný déšť,
záhony růží
skrápí.
Každé z nich
vlahý deštík
sliboval.
Poupě růže.
Výrostek déšť
hrubě v něj se dobývá.
Ubohá malá růže
ještě bez trní.
Pátek třináctého
A láskou omámense ve splašcích utopil.
A když slunce vyšlo,tak byla Duha, děti.
Na bavlnuA na tričkaA na čepiceA na slepiceA na pyžamaA na havrana A na lachtana
Promiňte je pátekblázni mají svátek.
Třináctého
Jenom trochu
Jenom trochu bít tě budu jen trochu tě znásilním.
Podivnost
Zjevně hledáš mě já divně ptám se.
„Jsi?“
Pochyby II.
Rovnoběžky
Dva životy,
dvě rovnoběžky,
žijem vedle sebe.
Proletíme nekonečnem –
protneš mě, já tebe.
Čím to je?
Čím to je,
že dnes a znova
hledá básník
správná slova?
Kdo ho nutí vyprávět,
že ropucha je lásky květ?
Nevím.
Srdce mé, … tak leť!
Když
Maminkám
Když se máš narodit,
to je takového křiku.
Nejdřív maminku začne bolet bříško.
Často takhle uprostřed noci.
Pak ještě trošku víc.
A najednou to jde ráz na ráz.
Maminka vzdychá, pláče a možná se i zlobí.
Jak ji to bříško bolí.
Zakřičí a je cítit v kostech,
že se něco velkého chystá.
Zacinkalo pár mističek.
Zvonky při Pozdvihování.
Teď!
Ten křik patřil někomu jinému.
Maminka se trošku usmívá, ale jen trošičku.
Unavená po té těžké práci.
Ležíš jí na bříšku. Takovém povadlém.
Jako prázdný baťůžek nebo pytlík na cvičky.
Už jsi tady. Ne tam.
Maminka se dívá do tvých zavřených očí.
Nakonec zvedne prst, řekne Ámen.
A na čílko ti udělá křížek.
Tak to je
Máte-li kdo psa
tak to znáte.
Když bolí ho tlapka
tak starost máte.
Tak je to i s dětmi.
Tak to je.
Když zmizí vám v polích
tak jej voláte.
Tak je to i s dětmi.
Tak to je.
Když štěňata vám přived
tak láskou roztáváte.
Tak je to i s dětmi
také s rodiči.
Když zavřete mu oči
velkou bolest máte.
Tak je to i s dětmi.